úterý 30. srpna 2016

Léto 2016: Jaké jsou nejlepší a nejhorší filmy sezóny?

Abych byl upřímný, letošní letní filmová sezóna mě do velké míry zklamala. Hollywood nás opět dosyta zásobil nákladnými blockbustery, ale velká část z nich byla v tom lepším případě rozpačitá, v tom horším vyloženě špatná a nezvládnutá. A citelně mi mezi velkofilmy chyběly nápadité pecky, které by mě posadily na zadek. Velké zážitky, jaké loni nabídl například Šílený Max nebo pátá Mission: Impossible.

Nedočkali jsme se jediného opravdu původního blockbusteru, opět to byl samý sequel, remake nebo adaptace. Ke všem mnou viděným bych pak měl určité výhrady, k některým by jich byly celé mraky. Samozřejmě se ale našly i filmy, se kterými jsem byl spokojený. Které mě v kině minimálně bavily. A i když jsem ani u nich nepocítil úplné nadšení, bez většího váhání bych je doporučil.
Tady jsou tedy letošní letní velkofilmy seřazené dle mého názoru od nejlepšího po nejhorší. Jen pro pořádek – neviděl jsem druhé díly Alenky v říši divů a Želv ninja, pátou Dobu ledovou a remaky Krotitelů duchů a Ben Hura.

1. Hledá se Dory


Nejspíš se může zdát trochu podezřelé označit za nejlepší blockbuster roku animovanou pohádku. Pixar ale po loňské pecce V hlavě potvrdil špičkovou formu i u sequelu Hledá se Nemo a přinesl divákům nádherně naanimovaný přídavek, který se nebojí být dospělejší než originál a zároveň být strhující jízdou pro rodiče i děti. A vzhledem k tomu, že letos v létě nebyla zrovna nejprůraznější konkurence, Hledá se Dory u mě nakonec mezi všemi triky nacpanými blockbustery díky své nápaditosti s přehledem vyhrává. Celá recenze

2. Star Trek: Do neznáma


Z letního otloukánka málem (alespoň kvalitativním) vítězem. Nový Star Trek je jednoznačně nejzábavnějším letním velkofilmem. Je na něm znát, že už se na něm nepodílel J. J. Abrams, což ale vůbec není na škodu. Stále mimořádně sympatická posádka Enterprise se totiž konečně jala objevovat hluboký vesmír a prospělo jí to ve všech ohledech. Některým divákům může chvíli trvat, než si zvyknout na zpočátku hodně epizodické vyprávění, ale nakonec dostanou nadupanou podívanou plnou špičkové akce, zábavných postav a překvapivě vtipných dialogů. Podobnou svěžest ostatní letošní sequely postrádaly. Celá recenze

3. X-men: Apokalypsa


S tímhle budu jednoznačně v menšině, ale za mě jsou noví X-meni nejlepší letní komiksovkou. Pracují se sevřenějším světem než Marvel, přitom jej stále zvládají naplnit zajímavými hrdiny a hlavně tématy. Které se podle některých už několik filmů točí v kruhu, podle mého je ale Bryan Singer stále zvládá patřičně pompézním způsobem prodávat novým divákům, aniž by zapomínal na ty staré. Zároveň je pro mě Apokalypsa výborným uzavřením trilogie, která skvěle odstartovala První třídou a neméně kvalitně pokračovala Budoucí minulosti. A rozhodně v ní nevidím nezvládnutý digibordel jako mnozí jiní, ale velkorysý blockbuster, který v některých aspektech není tak precizně dotažený jako jeho předchůdci, ale stále je v mých očích výš než většina konkurence. Celá recenze

4. Captain America: Občanská válka


Jakkoliv mě už marvelovky nebaví zdaleka tak moc jako dřív, stále mají vysoký standard kvality, o jakém se může takovému DC jen zdát. Občanská válka je toho důkazem. Bohužel pro ni zároveň platí, že se i při svém potenciálně natolik osudovém a vděčném tématu zbytečně drží při zdi, snaží se zavděčit všem fanouškům a tím pádem postrádá náboj a emoce vlastní těm nejlepším komiksovým filmům. Pořád jde ale o velmi kvalitně zvládnutý film a poslední z letošních letních blockbusterů, se kterým jsem byl víceméně jednoznačně spokojený. Celá recenze

5. Jason Bourne


Když už se Matt Damon s režisérem Paulem Greengrassem nechali k pokračování bourneovské série lanařit celých devět let, čekal bych, že přijdou s vypiplanějším flákem, než jakým Jason Bourne ve finále je. Až příliš se zkrátka podobá svým předchůdcům, není v něm nic moc inovativního. To ale nic nemění na tom, že jde o precizně natočený špionážní akčňák, který je opět neuvěřitelně dynamický a má precizně natočené akční (hlavně ty davové) scény. Jen není tak chytře napsaný jako jeho legendární předchůdci. A hlavně ničím nepřekvapí. Celá recenze

6. Warcraft: První střet


Vzhledem k tomu, že jsem od Warcraftu čekal průšvih, mě výsledný film příjemně překvapil. Má výborné tempo a sympatickou fantasy-dobrodružnou jiskru, díky které mu člověk odpustí i jeho četné nedostatky. Například ne úplně ladné spojení nedotažených lidských postav se skvěle napsanou a trikově vypiplanou linií orků. Nebo informačně až příliš nahuštěný začátek, který zkrátka neodsýpá tak, jak by měl. Přesto film představuje funkční origin do rozlehlého nového světa, uvádí do něj zajímavé hrdiny a zároveň nepůsobí jen jako nějaká chudá představovačka, ale obstojí i jako samostatný příběh. Což je mnohem víc, než jsem čekal. Celá recenze

7. Sebevražedný oddíl


Od relativní spokojenosti se přesouváme do kategorie jasných zklamání. Sebevražedný oddíl nezvládl roli černého koně letošního léta (co se kvality týče, tržby už jsou jiná pohádka) a zůstal rozpačitě stát na půli cesty mezi nahláškovanou týmovkou a snahou o temný příběh s ambivalentními postavami. Ayerův koncept evidentně prošel rozsáhlou revizí ze strany studia a na výsledku jsou tyto zásahy zkrátka až příliš vidět. Recenze 1 (negativní)  Recenze 2 (pozitivní)

8. Legenda o Tarzanovi


Asi ten nejnudnější blockbuster, jaký letos šel do kin. Tarzan je absolutně nijaký film, který se zbytečnost své z prstu vycucané zápletky ani nesnaží skrývat velkolepými atrakcemi. Žádné tady totiž nejsou. Exotické prostředí nesahá ani po kotníky živoucí fauně a flóře z Knihy džunglí, snaha o odlehčené dobrodružství ála Piráti z Karibiku nefunguje kvůli nezajímavým postavám (Tarzan je tady fakt tragéd), celý film zkrátka marně hledá alespoň nějaký důvod ke své existenci, ale selhává u toho na všech frontách. Nenašel jsem v něm jediný důvod, proč by se na něj měl někdo dívat. Trailer

9. Den nezávislosti: Nový útok


Zatímco Tarzan je jednoduše zbytečná nuda a Sebevražedný oddíl je hlavně dramaturgickým selháním, nový Den nezávislosti je film, který mě svou hloupostí a neochotou Rolanda Emmericha ustupovat od dávno zašlých konceptů skoro až urážel. Jednička dodnes funguje jako zábavná esence 90. let, dvojka ubíjí neinvenčními atrakcemi, které jsou jedna jako druhá. Staré postavy mají málo prostoru, nové jsou generické až hrůza. Výsledek je tak až směšným pokusem aplikovat na devadesátkový film nové trendy, které se k němu zoufale nehodí a působí v něm jako pěst na oko. Tahle značka měla zůstat u ledu. Recenze

A jaké filmy letos v létě nejvíc bavily Vás? Co vás zklamalo a co potěšilo?

4 komentářů:

  1. Ta Kniha džunglí se tu podle mě ještě umístit mohla. Měla premiéru koncem dubna, což není tak daleko od léta, když tu pár filmů z žebříčku startovalo začátkem května

    OdpovědětSmazat
  2. ´Hm za X-menov by som vymenil BvS ak už komixovku, ale v poho. Sausage Party by som tam tiež zakomponoval.

    OdpovědětSmazat
  3. Buchty a klobasy za to se primlouvam. Fajn oddechovka :-D

    OdpovědětSmazat
  4. Buchty a klobasy za to se primlouvam. Fajn oddechovka :-D

    OdpovědětSmazat

Děkujeme za Váš názor.