neděle 31. července 2016

Recenze: Jason Bourne - Jsou Damon a Greengrass pořád zárukou kvality?



Agent bez minulosti, CIA speciálně vyšlechtěný stroj na zabíjení Jason Bourne, odešel do výslužby před devíti lety. Bourneovo ultimátum (2007) představovalo jeden z nejlepších a nejzásadnějších akčních filmů první dekády 21. století, navíc krásně uzavřelo bournovskou trilogii. Jenže taky vydělalo spoustu peněz. Takže je jen logické, že pokračování jsme se vyhnout nemohli. Po kvalitním, ale ne moc úspěšném spin-offu Bourneův odkaz (2012) se tak k sérii vrátil jak představitel Bournea Matt Damon, tak režisér Paul Greengrass, který kromě Ultimáta stojí i za druhým dílem série Bournův mýtus (2004). Povedlo se osvědčeným jménům před i za kamerou navázat na kvality předchozích dílů.


Ohraný námět i styl jsou kameny úrazu


Devět let je docela dlouhá doba, za kterou se trendy a směřování kinematografie dovedou docela výrazně změnit. Paul Greengrass s Mattem Damonem však jakoby v případě bourneovské série tyhle změny zaspali. Jason Bourne se sice snaží otevírat palčivé otázky ohledně osobní svobody a národní bezpečnosti, několikrát se zmiňuje Snowden, ale všechny tyto náznaky zůstávají zoufale povrchní a slouží jen jako laciné berličky pro další příběh o hledání minulosti hlavní postavy.

Ano, jakkoliv se po třetím díle zdálo, že Bourne se s otázkami ohledně své identity vypořádal a může jít v klidu do ústraní, nový film si tezí „Všechno si pamatovat neznamená všechno vědět“ otevírá vrátka pro další vrtání se v hrdinových dřívějších osudech. Bournův klid tedy naruší stará známá Nicky Parsonsová (Julia Stiles), která díky nahackování CIA získá přístup k dokumentům týkajících se tajných operací ála Treadstone, který stvořil Bournea. V centrále tajné služby se nastalou situaci snaží žehlit protřelý a od pohledu nedůvěryhodný Robert Dewey (Tommy Lee Jones) spolu s mladou krví CIA Heather Lee (Alicia Vikander). Do terénu je pak vyslána tzv. „Spojka“ (Vincent Cassel), špičkový zabiják, který má s Bournem nevyřízené účty.

A podle osvědčeného mustru tak začíná stará dobrá hra na kočku a na myš, ve které Jason vynalézavě uniká CIA a přitom se snaží dostat k informacím, které vyplní nejasná místa jeho historie. Podle slov tvůrců filmu měl být základem nové bourneovky „kvalitní a originální příběh“, ovšem už z takto načrtnuté synopse je asi každému, kdo viděl předchozí filmy, jasné, že nic moc převratného nás v kině opravdu nečeká. Což bohužel neplatí jen pro děj.

„Shaky-cam“ opět v akci



Zatímco Bournův mýtus i Ultimátum byly jakýmsi manifestem Greengrassova stylu a do velké míry ovlivnily celý špionážní i akční žánr, Jason Bourne je spíše jejich derivátem, který už nemá moc čím překvapovat. Je třeba říct, že i tentokrát máme tu čest s nesmírně dynamickým filmem, který se ani na okamžik nezastaví. Ovšem v určitých chvílích právě ta honba za neutichajícím tempem působí hrozně nuceně. Postavy jakoby se neuměly ani na okamžik zastavit, stále musejí někam chodit, cestovat, běhat, jezdit, dosaďte si libovolný způsob přepravy z místa na místo a pravděpodobně jej ve filmu najdete. Divák nemá ani chvíli klidu. Tím sice tvůrci účelně eliminují logické díry ve scénáři, protože člověk si jich pro zběsilé tempo nemá šanci všímat. To je však dvousečná zbraň, stejně tak člověk nestíhá chápat postavy, zamýšlet se nad jejich motivacemi a příběhem jako takovým. Zkrátka se do něj nepoloží. Přitom předchozí filmy si i při podobně zběsilém tempu zachovávaly silnou emocionální rovinu a nepředstavovaly díky tomu pouhé ploché atrakce.

Greengrassův slavný trademark, tedy roztřesená kamera, samozřejmě nemůže chybět a mně osobně tento styl nevadí, stále se mi neokoukal a takto točené akční scény mi nepřipadají jako zmatený bordel, ale jako divácká výzva, kterou daný režisér navíc dokáže okořenit zajímavými nápady. Ať už perfektně zvládnutými davovými scénami, typicky špionážními sledovačkami a naháněčkami, které zkrátka mají šťávu, nebo již tradičním naroubováním celého příběhu na souboj dvou mužských charakterů, které se za celý film téměř nepotkají, ale napětí mezi nimi cítíme už na dálku. V tomto případě, právě duelem mezi Bournem a „Spojkou“, Jason Bourne dokonce v mých očích překonává Ultimátum a téměř se vyrovná památnému souboji Damona s Karlem Urbanem v Bournově mýtu. Tradičně kvalitní je i automobilová honička, i když chápu, že při všech těch střizích a hyperaktivní kameře může leckomu přivodit epileptický záchvat.

Technickou stránku věci má zkrátka Greengrass stále výtečně podchycenou. Jen už není originální a zvolenou stylizací zkrátka nepřekvapí. Což ovšem profesionalitu zpracování Jasona Bournea nijak nesnižuje.

Má se série ještě kam posunout?


Přes ohranou zápletku a předvídatelný styl je nový Bourne stále slušný film. Má své výborné momenty, je obstojně zahraný (hlavně Alicia Vikander v zasmušilé a nepředvídatelné roli skoro až září) a díky zběsilému tempu nemá šanci nudit. Jen je otázkou, zda není vzhledem ke svým předchůdcům až příliš zbytečný. V mnoha chvílích skutečně působí jako pouhý nepodstatný přívěšek k původní trilogii, jejímž kvalitám se nedokáže vyrovnat. Takový snaživý příbuzný, který ale jen opakuje věci, se kterými uspěl dříve někdo jiný.

A pro mě osobně nepřekonává ani ne úplně nadšeně přijímaný spin-off Tonyho Gilroye. Bourneův odkaz zkusil jiný styl, jiného hlavního hrdinu a zasadil je do Bourneova světa, což na mě fungovalo dobře. Pokud by tedy bourneovská série měla pokračovat, byl bych mnohem radši, kdyby to bylo s Rennerovým Aaronem Crossem v hlavní roli. Damon by si mohl střihnout nějaký vedlejšák, kterým by potěšil fanoušky. Na nic víc podle mého postava Bournea už nemá a právě jeho nový film ukázal v celé nahotě, že jeho chvíle slávy už pominula. V tuto chvíli by se stále loučil alespoň slušným filmem. Pokud to ovšem potáhne dál, nemuselo by se mu poštěstit ani to.

Verdikt


Těžké rozhodování mezi šestkou a sedmičkou. Osobně se kvůli náklonnosti k sérii a nezpochybnitelným technickým kvalitám přikloním k vyššímu číslu. Pokud se vám poslední Bourne s Damonem „jen“ líbil, odečtěte si bod, pokud sérii nijak zvlášť nemusíte, tak dva. A pokud jste na Greengrasse a jeho styl vyloženě alergičtí, tak se kinu ani nepřibližujte, protože tohle je jeho esence, k tomu rozhodně ne ve stoprocentním balení.

Hodnocení: 7/10

3 komentářů:

  1. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  2. SPOILER ALERT
    Myslím, že 7/10 je hodně optimistické i pro fanoušky série. Osobně film hodnotím 2/5 a to první polovina filmu končí parádní akcí v Řecku. Předvádatelnou, ale strhující. Upřímě bych uvítal, kdyby postava Nicky Parsons zůstala a sloužila v dalších dílech jako katalizátor zapojení Jasona do akce, ale dejme tomu. Zato druhá část filmu a zpomalení akce na úkor "děje". Prosím, NE. Postava Roberta Deweyho je ubohou náhražkou Warda Abbotta a Noaha Vosena jen bez jakéhokoliv příběhu dávajícímu Tommy Lee Jonesovi možnost něco předvést. A potom je tu obrovské cliché v podobě Bournova otce a společnosti Deep Dream. Když už se snažíte napodobit sociální sítě, tak je pojmenujte nějak rozumně. Jediné pozitivum nacházím v postavě Heather Lee, která dává sérii prostor pro růst. Za mě nahrazení tradiční Greengrassovy akce pokusem o příběh, který by napsal předškolák. Oceňuji pokus, ale vemte si to zpět a zkuste to, PROSÍM, PROSÍM, znovu.

    OdpovědětVymazat
  3. Fakt dali hlavni zensky postave jmeno po jedny z nejlepsich pornoherecek historie? :)

    OdpovědětVymazat

Děkujeme za Váš názor.