neděle 27. prosince 2015

Recenze: Korunní princ – dorazila příjemná Štědrovečerní pohádka?

Česká televize i letos pokračuje ve své tradici vysílání zbrusu nové štědrovečerní pohádky. Tentokrát padla volba na Korunního prince podle scénáře Petra Hudského a v režii Karla Janáka.

Hned na úvod se sluší napsat, že Korunní princ je netradiční pohádkou s tradičními pohádkovými motivy a prvky. Příběh se točí okolo dvou královských bratrů – Jana a Karla. Starší Jan je následníkem trůnu a již brzy se má stát králem, což se nelíbí jeho podlému bratrovi, který se za pomoci polozapomenutých kouzel rozhodne Jana zbavit.

Černá je černá a bílá je bílá


Jelikož se jedná o štědrovečerní pohádku, kterou si běžně vychutnávají celé rodiny i s dětmi, nečekejte žádnou složitost. Jednotlivé postavy jsou od samého začátku jasně a zřetelně vyprofilované – hodný princ, zlý a úlisný bratr, bezpáteřní sluha, zlý černokněžník atd. Během celého děje nedojde téměř k žádnému posunu v charakteru u nikoho z nich (až na jednu drobnou výjimku). A právě tohle vyhovuje oné vyžadované jednoduchosti pro odlehčenější štědrovečerní pohádku. Divák se snadno orientuje v postavách, okamžitě zná jejich motivace a ví, co od nich může čekat. Bohužel to také vede k jisté předvídatelnosti.

A právě předvídatelnost je kamenem úrazu Korunního prince. Prvních třicet minut je pohádka vcelku originální a rozjíždí zajímavý příběh, ale poté se zacyklí a jednotlivé motivy se opakují pořád dokola. Ačkoli vygumovaný výraz Patrika Děrgela párkrát pobaví, po nějaké době vás jeho restarty paměti přestanou bavit a začnou štvát. Bohužel se scenáristovi Petrovi Hudskému nepodařilo příběh nastavovat méně nenásilnou formou. Vymazání paměti tak začne sloužit už jen k tomu, aby se mohla stopáž natáhnout dalšími scénami a aby se ke konci došlo co možná největší oklikou.

Atmosféra funguje


Co musím na nové pohádce jednoznačně vyzdvihnout je to, že se jí daří umně zkombinovat humor s napětím. Vtipné scény jsou především díky hercům skutečně vtipné a často vám během sledování vykouzlí úsměv na rtech. Fungují i scény vypjaté. A například úvodní scény ze Zapovězeného lesa jsou velice vydařené včetně proměny sluhy ve strom.

Tím se dostávám i k trikům, které jsou na poměry českých televizí více než slušné. Ano, bouře nad lesem je nepřehlédnutelně digitální a drak v některých záběrech působí celkem směšně, ale ostatní triky jsou velice dobře zvládnuté.

Nadprůměrná je i kamera, která má v některých momentech filmu největší zásluhu v budování atmosféry – například první pohled do Zapovězeného lesa.

Slušná je i muzika Honzy Maxiána, která k filmu pasuje a dodává mu lehkost. Tedy až na jedinou výjimku a to scénu z turnaje. On právě ten turnaj je asi největší slabinou pohádky. A to z jednoho prostého důvodu – Karel Janák zde z humorné pohádky dělá teenagerskou komedii s moderní muzikou, roztleskávačkami a cedulemi typu „Hobluj!“. Na české televizní poměry je to celkem originální přístup, ale do této pohádky se to vůbec nehodí. Celá sekvence tak na vás působí, jako by byla vytržena z úplně jiného žánru a do Korunního prince moc nepasuje.

Hádek na trůn


Největší kámen úrazu jsem již zmínil. Teď se dostávám k tomu nejlepšímu, co film nabízí. A tím jsou herci. Patrik Děrgel se s hlavní úlohou prince s pamětí jako cedník vypořádal se ctí. I když je pravda, že mu spíše jdou ty vygumované výrazy a komediálnější ráz postavy než vážnější momenty.

Eva Josefíková je v roli princezny příjemná a nenudí. K Děrgelově princi se navíc hodí, takže v tomto směru spokojenost. A spokojený jsem i s hereckými bardy v čele s Josefem Abrhámem, Pavlem Křížem a Ladislavem Mrkvičkou. Ti své role zvládají na jedničku a nemám jim co vytknout.

Všechny do jednoho ale hravě strčí do kapsy zlý princ Karel v podání Kryštofa Hádka. Ten je totiž absolutně vynikající. Diváka pobaví, naštve i odpudí. Plní tedy vše, co se od hlavního záporáka v této pohádce chce. Pokud mi někdo z Korunního prince zůstane v paměti i za pár měsíců, stoprocentně to bude právě Hádek.


Verdikt


Karel Janák natočil velice slušnou pohádku, která je na české televizní poměry nadprůměrná. Obsahově je sice nenáročná a zacyklení s vymazáváním paměti a opakováním hlášek vám po nějaké době může lézt na nervy, ale výborní herci, podařená hudba a vtipný scénář filmu pomáhají. Co na tom, že se Petr Hudský inspiroval u Harryho Pottera (Zapovězený les, čaroděj Kruciatus), jako celek film funguje a na Štědrý večer plní přesně to, co od něj český divák chce – je nenáročný, zábavný a s dobrým obsazením.

Hodnocení: 7/10


Na pohádku se můžete podívat ZDE

Autor: Jan Liška

6 komentářů:

  1. Já se přiznám, že se mi ta pohádka líbila moc a nejvíc se mi líbil právě ten turnaj. Protože to bylo hrozně vtipné. :D
    Každopádně ze všech nových pohádek se mi Korunní Princ líbil nejvíc, přišel mi, že má nejlogičtější zápletku a nejpřirozenější postavy... A smála jsem se sakra hodně. :D "Lavice" mě rozesmívá ještě teď. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Turnaj mě taky pobavil, trochu vykrádačka Příběhu Rytíře s Heathem Ledgerem, ale nevadí :-)

      Vymazat
  2. Taky mi to prislo jako jedna z nejvtipnejsich pohadek, hlavne kdyz se objevil na scene Abraham :D Lavice taky pobavila, hlavne scena kde princezna rika: takze lavici nebo karla... :D ( jinak vsichni naprosto vyborni, mozna princ pusobil opravdu dost vygumovane, ale to se u pohadky da odpustit :) )

    OdpovědětVymazat
  3. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  4. Jedna z mála nových pohádek, kterou jsem ochotná pustit si znovu. Restartů paměti je tam sice dost ale nejsou samoúčelné. Herci jsou skvělí, příběh je zábavný a vtipný, až na scénu s turnajem. Ta nabízí skvělou příležitost odskočit si na toaletu nebo třeba rychle vyvenčit psa.

    OdpovědětVymazat
  5. Pohádka skvělá, o tom není pochyb. Ale o dobré hudbě Honzy Maxiána, která dodává filmu lehkost, by se dalo polemizovat. Hudba je sice skvělá, ale není to hudba Honzy Maxiána, přestože se pasoval do role "autora". Jsou to sesbírané a na sebe navazující motivy jiných skladatelů - Hans Zimmer (Piráti z Karibiku), Paul de Senneville (Balada pro Adélku), Tomaso Albinoni (Adagio), Alan Silvestri (Forrest Gump) a jiných.

    OdpovědětVymazat

Děkujeme za Váš názor.