úterý 17. března 2015

RECENZE: Chappie - Žije číslo 22?



Proč je Chappie tolik nenáviděný snímek? Co udělal Neill Blompkamp špatně?

Něco málo o Neillovi:

Neill Blompkamp je inspirativní člověk. Narodil se v jihoafrickém Johannesburgu a od dětství se chtěl podílet na výrobě filmů. Zjistil, že má talent na 3D animaci, a tak se hned po střední uchytil v produkční firmě svého kamaráda Sharlta Copleye, který je dnes jeho dvorním hercem. Po přestěhování do Kanady se pak přihlásil na Vancouver Film School. Ta dodnes vcelku úspěšně zásobuje kanadskou televizní scénu kvalitními animátory, takže se není čemu divit, že Neill začal relativně brzy pracovat na projektech jako Hvězdná brána nebo Smallville. Stále však pokračoval i ve spolupráci s Sharltem. Jejich krátké filmy zaujaly Petera Jacksona, který jim následně zafinancoval a zprodukoval epickou, kvalitní a překvapivě levnou sci-fi District 9 (kdo neviděl, nutnost!). Po další relativně levné, velkolepé, přesto však vlažně přijaté sci-fi Elysium, přichází Chappie jako Blompkampův třetí celovečerní počin.

Oč běží?

Jak již bylo mnohokrát napsáno, příběh je opravdu kombinací Čísla 5 žije a Robocopa. Ocitáme se v Johannesburgu těsně po tom, co místní policie nakoupila u soukromé firmy několik desítek autonomních ochránců míru. To se děje k nelibosti Hugha Jackmana s příšerným mulletem, který ve stejné firmě vyvíjí nabušenější, leč člověkem řízené vynucovadlo pořádku. Vynálezci autonomních robotů, Devonovi (Dev Patel), se následně povede vypočítat program na nastolení uvědomělé existence v mozku robota. Potřebuje ho však někam nahrát, takže z firmy zcizí jeden odepsaný kus a odhodlaně si ho veze domů. Cestou ho však přepadnou jihoafričtí gangsteři, kterým jeho robotí policisté leží v krku.

Jádro pudla: Obsazení

Právě u oněch gangsterů bych viděl největší průšvih filmu. Zahrálo si je jihoafrické rap-rave duo Die Antwoord. Shodou okolností mi je kolega z práce zhruba před rokem představil. Jedná se o velmi výstřední, bizarní interprety. Jak jejich hudba, tak jejich videoklipy vynikají zajímavou kombinací infantilnosti, ošklivosti, děsivé atmosféry a rapu. Jejich tvorba je výrazná, je vidět, je osobitá, svá a rozhodně ne pro každého. Když v ní člověk vyloženě hledá přesah, dá se najít kategorická oslava nedokonalosti a divnosti zabalená do stupidizujícího "Fuck you!" ... vlastně "Fok U!"

Chápu tedy, jak Blompkampovi sedělo jejich poselství do Chappie. Robot tak má najít útočiště u patřičně "jiných" lidí. Problém je v tom, že oni jednoduše nejsou herci. Sebeúspěšnější hudební kariéra z nich herce neudělá. Ve filmu není jediná scéna, ve které by se dalo jejich výkonu uvěřit. Skrze celý film jen těžko opouští svá hudební alterega. A přesně to je ten zádrhel. Jejich vystupování tak zůstává naprosté většině diváků cizí, nepřekousnutelné a obtěžující. To, za co je jejich hudební tvorba fanoušky vychvalována, je tady jednoduše na obtíž.

Domino efekt

Onen průšvih je pak zesílen prostorem, který byl Die Antwoord ve filmu věnován. Řeší se, proč mají dluhy, řeší se jejich plán na unesení Devona, řeší se, proč chce každý z nich Chappieho vychovávat jinak. Jsou tam prostě každou chvíli... a co scéna, to amatérský herecký výkon. Diváci, kteří jejich vyjadřování neznají, nebo hůř, kteří neznají Die Antwoord vůbec, si pak v podstatě nemůžou film užít. Jejich nefunkční herectví nepříjemně odvádí pozornost od všeho, co se ve filmu povedlo. Chappieho vyrůstání je fascinující zrychlená jízda od dětství do dospělosti. Jenže pak mu při tom toporná Yolandi čte pohádku, nevyjadřujíc jedinou známku jakéhokoliv vnitřního rozporu. Ninja se z Chappieho pokouší vychovat gangstera, aniž by se při tom dal brát vážně (Na žluto namalovaný samopal? Opravdu?). V úžasně vystavěné, morálně rázné scéně s mrtvým psem je opět vše zabito Ninjovým mizerným hereckým výkonem. Ta digitální loutka tam hraje lépe a to má na obličeji přesně dvě pohyblivé součásti.

Celý film působí nevyrovnaným dojmem, ale nemyslím si, že by to bylo scénářem. District 9 byl podobný mix různých žánrů. Jenže tam, kde Sharlto Copley sloužil jako pojítko mezi jednotlivými styly, Die Antwoord selhávají a celá koláž se tak sype jako domeček z karet. Přesně tohle vám doje ke konci. Úplné finále filmu se totiž odehrává jen mezi Devonem a Chappiem. Přesně tam Chappie silně připomíná District 9. Jak herecky, tak po stránce příběhu, kde naservíruje pár feel-good hořkosladkých teček.

Škoda, taková škoda!

Až mi je to upřímně líto. Vůbec bych tuhle chybu nepřikládal Blompkampovi. Každý má občas špatný nápad. Viním tým producentů, scénáristů a castingových agentů, kteří mu to měli jednohlasně rozmluvit. A je to vážně škoda, protože zbytek filmu je vyloženě dobrý.

Začal bych u herců. Nevědět, že je za digitálním robotem Sharlto Copley (District 9, A-Team, Europa Report), snad ho i poznám. Inovativní, přesvědčivý a "roztomilý" výkon. Dev Patel (Skins, Milionář z chatrče, Báječný hotel Marigold) krásně kombinuje geekovské nadšení se zklamáním nad vývojem Chappieho personality. Hugh Jackman (X-Men, Dokonalý trik, Ocelová pěst) a jeho opravdu moc nevzhledný mullet hrají také dobře. Spolehlivě navodí pocit velmi nepříjemné, zabedněné postavy, které nepřejete nic pěkného. Sigourney Weaver (Vetřelec, Krotitelé duchů, Avatar) je sice trochu do počtu, ale odvedla solidní výkon jako ředitelka firmy, která se jí z ničeho nic hroutí pod rukama.

Efektové mistrovství

Největší devizou tohoto filmu a Blompkampovy tvorby vůbec jsou však vizuály. Neill přesně ví, co si může dovolit, jak to natočit a kolik zaplatit za realizaci. Četl jsem příběh, kdy při tvorbě jednoho z domů na Elysiu radši sám sedl k 3ds Maxu a budovu vymodeloval. Prý to bylo rychlejší, než ji složitě popisovat. Neill vidí do vizuálních efektů jako málo který režisér a diky tomu jsme už u třetího filmu svědky totální vizuální dokonalosti.


Kvůli samotnému Chappiemu je téměř každý záběr trikový. Nenaleznete v nich však jedinou chybu. Snímání pohybu Sharlta Copleye je zvládnuto na jedničku. Nejvíce mě však zaujalo, jak Chappieho shadery naprosto dokonale interagují s osvětlením z reálné scény. Ve velkých drahých filmech typu Avengers jsou scény počítány po vrstvách a následně složeny dohromady. Často se pak stane, že interakce světla mezi vrstvami není dokonalá, či úplně chybí. Tento problém v Chappie jednoduše není. Čistá fotorealita. Přechody mezi reálnou loutkou a digitálním modelem jsou naprosto nepostřehnutelné. Z videí ze zákulisí vím, že loutky měli, ale nejsem schopen říci, kde byly použity. Integrace postavy s prostředím je také úžasná. Například kdykoliv je na zemi voda, odraz Chappie se v ní vlní na pixel stejně, jako originální odraz hraných herců. Vše završí obří bitka se stejně realistickým digitálním oponentem.

Za zmínku také stojí Blompkampův tradiční apel na reálné technologické assety. Věci se připojují po USB, nikde žádná nesmyslná "cool" uživatelská prostředí, spouštěné programy mají reálné přípony a podobně.

Dále připočítejte pár podmanivých scenérií, příjemné kompozice kamerou a máte naprostou vizuální dokonalost. ...a za 50 milionů dolarů. Michaele Bayi? Dívej, takhle se to dělá.

Také je co poslouchat

Hudbu obstaral sám Hans Zimmer. Hans experimentuje s elektronikou kudy chodí. Má ve studiu obří, na míru vyrobený modulární syntenzátor od Moogu. Dále je dlouholetý fanoušek virtuálních syntenzátorů, zejména Zebry od U-He. V Chappie se tedy mohl odvázat a opravdu stvořil nádherné, elektronické, ale stále živelné kompozice. Ke konci už šel trochu na jistotu, když nasadil temné mužské chorály ve stylu jeho batmanovských děl. I tak se ale jedná o velmi povedený soundtrack. Kupodivu do něj sedí i četná muzika od Die Antwoord. Kéž by jejich participace končila jen u hudby...

Je to dobré. Ne, že ne

Neill Blompkamp stále zůstává velmi nadaným režisérem. Celé to na mě působí, jako by neměl nikoho, o koho by si mohl své nápady odrazit. Kdo by mu odsouhlasil ty dobré a rozmluvil ty vážně špatné. Chappie má mnoho kvalit, pro které se na něj vyplatí zajít. Je to vizuálně dokonalá podívaná se zajímavou hudbou a pokusem o neotřelý příběh. Pokud jste navíc fanoušky Die Antwoord, máte šanci, že se vám to bude líbit celé. Pokud ne, odečtěte si prosím od hodnocení další dva body.

Hodnocení: 8/10

3 komentářů:

  1. suhlasim a to do bodky - tie antwoord boli dost neznesitelny (nie je len zli"herci" ale aj "zle nesympaticke postavy - asi preto ze hrali samych seba") ale nakoniec mi nedokazali uplne pokazit dobry film - pacil sa mi aj uplny zaver filmu (podla mna dost kontraverzny) kde bolo zopar otazok na zamyslenie - inak myslim si ze v tomto pripade zohrava pri nizkych trzbach svoju rolu aj nazov Chappie (pritom Rko) a nejasna cielova skupina tohto filmu

    OdpovědětSmazat
  2. Die Antwoord zbožňuju, takže na to musím mrknout :-)

    OdpovědětSmazat
  3. Viděno ve 4K ... super podívaná

    OdpovědětSmazat

Děkujeme za Váš názor.