středa 3. ledna 2018

TOP 10: Nejočekávanější menší filmy a oscarovky roku 2018

Nejen velkofilmy živ je filmový fanoušek. Hollywoodské vysokorozpočtové obžerství je potřeba pravidelně prokládat filmy komornějšími, které spíš než na atrakce spoléhají na precizně napsané scénáře, herecké výkony a integritu schopného režiséra, který má projekt pod palcem a otiskuje do něj svůj tvůrčí rukopis. Tady je desítka takových filmů, z nichž většina nepřekvapivě figuruje v soupisu potenciálních držitelů Zlatých glóbů a velmi pravděpodobně bude soupeřit o Oscary.


10) The Post / Akta Pentagon: Skrytá válka – 22. února (r. Steven Spielberg)


Za podivně složitým českým názvem se skrývá adorovaný film Stevena Spielberga The Post. Snímek už stihl posbírat kritické ovace a především šest nominací na Zlaté glóby, takže lze logicky očekávat, že bude i jedním z favoritů oscarové soutěže. Filmy o novinářích jsou každopádně mou velkou slabostí, takže i přesto, že film působí obsazením i tématem tak trochu jako opožděný pohrobek 90. let, jsem na něj velmi zvědavý. Tom Hanks i Meryl Streep jsou stejně jako Spielberg naprosté jistoty, které doplní celá plejáda méně známých, zato však neméně schopných hereckých tváří. Vzhledem k tomu, že dva roky zpátky Oscary ovládl výtečný novinářský Spotlight, bych to na velký úspěch na ceremoniálu neviděl, ovšem pokud se The Post kvalitám svého nedávného předchůdce alespoň přiblíží, rozhodně bude o co stát.

9)  Downsizing / Zmenšování – 11. ledna (r. Alexander Payne)


Žánr sci-fi je asi tím posledním, kam bych očekával směřování kariéry indie režiséra Alexandera Paynea. Překvapení se však trochu zmenší ve chvíli, když si řekneme, že Zmenšování je sci-fi komedie o světě, ve kterém se lidé rozhodnou problém přelidnění řešit tím, že se část populace nechá zmenšit na zlomek své původní velikosti. Payne je obecně oceňovaným režisérem, který má navíc dva Oscary za scénář (Bokovka, Děti moje), o to víc překvapují velmi vlažné kritické i divácké reakce, které se po premiéře na Zmenšování vyrojily. I fakt, že se film neprosadil ani v nepříliš nabité kategorii Komedie, nebo muzikál na Zlatých glóbech, o něčem vypovídá, silné obsazení, slibný námět a sebevědomě vyhlížející stopáž sahající přes dvě hodiny nicméně nadále vzbuzují mou zvědavost. Ten nápad má obrovský potenciál, byla by proto škoda, kdyby jej tvůrci promrhali.

8) All the Money in the World / Všechny prachy světa – 25. ledna (r. Ridley Scott)


Aféra kolem Kevina Spaceyho udělala filmu pořádnou reklamu a jakkoliv mě může mrzet, že jsme kvůli přetáčkám pravděpodobně přišli o excelentní herecký výkon, jsem si jistý, že Christopher Plummer Spaceyho nahradí více než adekvátně. Navíc by pravděpodobně byla škoda redukovat nový film Ridleyho Scotta pouze na nucené přetáčky, protože si už vysloužil herecké a režijní nominace na Zlaté glóby a kritici vesměs zvedají palec nahoru. Což v posledních letech rozhodně nebývá pravidlem. Scott střídá projekty povedené (EXODUS, Marťan) s průšvihy (Konzultant, Vetřelec: Covenant) a v tuto chvíli to vypadá, že Všechny prachy světa nakonec přeci jen zabrousí do té kvalitativně hodnotnější poloviny. Jestli to bude pecka z ranku Ridleyho nejlepších filmů, to se neodvážím tipovat. Látka je to každopádně silná a při správném uchopení z ní může vylézt pořádně sžíravá satira. Snad to klapne.

7) Alpha / Alfa – 8. března (r. Albert Hughes)


Roku 2010, tehdy ještě se svým bratrem Allenem, natočil Albert Hughes dodnes nedoceněný postapokalyptický vizuální skvost Kniha přežití. Dlouhých osm let pak režijně mlčel, letos v březnu ale přijde do kin jeho dobrodružství z doby ledové o putování a vzájemné spolupráci zraněného lovce a divokého vlka. Mně osobně to zní jako Kniha přežití ve sněhu a vzhledem k tomu, že Kniha přežití se mi svého času velmi líbila, mi Alfa zní velmi dobře. Pokud filmu Hughes zvládne opět vtisknout tak působivý audiovizuální háv (jakože nepochybuji o tom, že ano), bude v březnu návštěva kina naprostou nutností. Samozřejmě by bylo naivní očekávat nějakou přelomovou pecku a film roku, ale svižně vyprávěná, vizuálně působivá jednohubka by se ani v nabité konkurenci ztratit neměla.

6) Sicario 2: Soldado – 28. června (r. Stefano Sollima)


Aby mezi námi bylo jasno – natáčet druhý díl vynikajícího Villeneuveova Sicaria považuji od začátku za blbost. Ten film byl zakončený naprosto dokonale (ne)uspokojivě. Navíc mě nemálo znepokojuje červnový distribuční termín, který mi asociuje snahu udělat z nedivácky vyprávěného filmu „prachobyčejný“ akčňák. Nicméně – když už to pokračování musí přijít, nemůže se prezentovat lépe, než to dělá druhý díl Sicaria doteď. Stefano Sollima má za sebou velmi pozitivně přijatou Suburru, trailer možná naznačuje lehkou lobotomizaci a ztrátu ambivalence, ale šlape na jedničku, plus se vrací dvojice bad-ass postav v podobě Joshe Brolina a hlavně Benicia Del Tora. Stále tak úplně nevěřím tomu, že se to povede, dorovnání skvostné jedničky pak považuji za čirou nemožnost, ale přesto jsem zvědavý, jak se zčásti renovovaný tvůrčí tým s výzvou vypořádá. Jaký by mohl být klíčový pozitivní faktor? Taylor Sheridan jakožto scénárista je přítomen i zde.

5) Phantom Thread / Nit z přízraků – 1. února (r. Paul Thomas Anderson)


Každý nový film Paula Thomase Andersona je velkou filmovou událostí. Každý film, ve kterém hraje Daniel Day-Lewis je velkou filmovou událostí. Teď si je spojte dohromady a vzpomeňte na jejich první a do letoška i poslední projekt Až na krev. A přidejte k tomu fakt, že Day-Lewis prohlásil, že Nit z přízraků bude jeho posledním filmem. Na první pohled nepříliš vábně vyhlížející látka (drama z prostředí módního průmyslu) tím rázem získává punc jednoho z nejočekávanějších filmů. V nominacích na Zlaté glóby pro mě překvapivě (vzhledem k velmi pozitivním ohlasům) bodoval jen Day-Lewis a skladatel Jonny Greenwood, přesto bych film v oscarové soutěži nepodceňoval. Anderson je režisér, který by si sošku už zasloužil a Akademie ráda plní své dluhy. Zároveň si lze jen těžko představit, že by ponechala bez povšimnutí avizovaný odchod trojnásobného (a celkem pětkrát nominovaného) držitele Oscara za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli. Ať už tomu ale s cenami bude jakkoliv, nepochybuji o tom, že nás v kinech čeká vynikající film. Byť pravděpodobně trochu nedivácký, jak už tomu u P.T.A. v posledních letech (Mistr, Skrytá vada) bývá.

4)  The New Mutants / Noví mutanti – 12. dubna (r. Josh Boone)


Byl jsem na vážkách, zda film, který oficiálně spadá do x-menovského univerza můžu označit za menší projekt. Noví mutanti se ale svou dosavadní sebeprezentací natolik vymykají jakémukoliv dosud natočenému komiksovému filmu, že nakonec nemůžu jinak. Rozpočet pravděpodobně zůstane ještě více při zemi, než u prvního Deadpoola, přičemž se bude jednat o čistokrevný „haunted-house“ horor. S velmi nadějným mladým obsazením včele s Maisie „Aryou“ Williams, Anyou Taylor-Joy z Rozpolceného či Charliem Heatonem ze Stranger Things. Trailer každopádně navnadil nesmírně, otázkou zůstává, co s látkou ve výsledku provede režisér Josh Boone, pro kterého se jedná o žánrový obrat o 180 stupňů. Předtím totiž natočil jen dvě indie romantiky, prý vynikající Spisovatele a megaúspěšnou slaďárnu Hvězdy nám nepřály. Noví mutanti jsou po všech stránkách sázkou na nejistotu, ale vzhledem k tomu, že kombinují komiks s hororem, což jsou v současnosti komerčně zatraceně výnosné komodity, o finanční úspěch snímku se nebojím. Snad dostaneme zároveň kvalitní podívanou.

3) Annihilation / Anihilace – 22. února (r. Alex Garland)


Už je to delší doba, co bylo oznámeno, že Anihilaci od Paramountu odkoupil Netflix a s největší pravděpodobností u nás film do kin nepůjde. Přesto jej zde rozhodně chci zmínit, protože bych byl nerad, aby jeho existence u nás úplně prošuměla. Vynikající, interpretačně obtížně uchopitelná, předloha na první přečtení naznačuje, že zpracovat ji do filmové podoby musela být ohromná výzva. Garland se jí podle všeho zhostil hodně osobitým, divácky nepřístupným způsobem. Proto se filmu ostatně studio Paramount zaleklo. Jiná možnost ale v případě této látky ani neexistovala, což opět dokazuje neschopnost Paramountu mít pod kontrolou vznikající projekty. Silně obsazený (Natalie Portman, Jennifer Jason Leigh, Oscar Isaac…) film s výrazným tvůrčím otiskem by klidně mohl být kvalitativní událostí sezóny a nejzajímavějším příspěvkem do sci-fi žánru od Příchozích. Proto doufám, že u nás bude co nejdříve legálně přístupný a všechny fanoušky netradičních vizí nabádám, ať si jej seženou. Věřte mi, bude o co stát!

2) The Shape of Water / Tvář vody – 15. února (r. Guillermo del Toro)


Hračička, fantasta, milovník příšer a hororů Guillermo del Toro je pro mě jedním z nejosobitějších tvůrců 21. století. I proto mě mrzí, že stále čeká na svůj velký komerční průlom, protože ani Hellboy, ani Pacific Rim se za výrazně úspěšné filmy zkrátka považovat nedají. Co ztrácí v divácké přízni, to ale svým fanouškům bohatě vynahrazuje svými umělečtěji směřovanými filmy. Tvář vody přichází víc jak deset let od geniálního Faunova labyrintu a vypadá to, že by del Torovi mohla přinést nejeden vavřín. Film totiž se sedmi nominacemi ovládl nominační listinu Zlatých glóbů a rozhodně patří do užšího okruhu oscarových favoritů. Žánrový hybrid fantasy, romantické podívané a hororu zní jako naprosto typický del Torův projekt, který dovádí k dokonalosti všechny jeho trademarky. Jediné, čeho se obávám, je přílišná podobnost s předchozími filmy, za niž byl del Toro už několikrát kritizován, a přílišná statičnost a předvídatelnost, která potopila jeho poslední film, Purpurový vrch. Stejně se ale maximálně těším a doufám v majstrštyk.

1) Three Billboards Outside Ebbing, Missouri/ Tři billboardy kousek za Ebbingem – 18. ledna (r. Martin McDonagh)


Britský dramatik Martin McDonagh v roce 2008 fenomenálně vstoupil na filmové pole brilantní černou komedií V Bruggách. Pak si dal čtyři roky pauzu, aby na svůj debut neméně fenomenálně navázal chytře vystavěnou sebereflexivní hříčkou Sedm psychopatů, jedním z nejlépe napsaných filmů dekády. A na dalších pět let se opět ztratil ze zorného pole filmových fanoušků. Nyní přichází s další, zdánlivě coenovsky černou komedií, ale nepochybuji o tom, že nás výsledkem v kině zase překvapí a naservíruje něco trochu jiného, než očekáváme. Opět mu u toho bude asistovat fantastické obsazení v čele s léty prověřenou Frances McDormand, kterou doplňují Sam Rockwell, Woody Harrelson, Abbie Cornish nebo Peter Dinklage. Šest nominací na Zlaté glóby naznačuje, že McDonagh konečně vzbudil pozornost široké veřejnosti, 93% pozitivních recenzí na Rotten Tomatoes zase to, že nás čeká velká pecka. Očekávanější film mezi českými distribučními premiérami, které jsou zatím pro příští rok stanoveny, asi nemám.

Který z menších filmů Vás zaujal? V diskuzi se podělte i o své vlastní tipy!

0 komentářů:

Okomentovat

Děkujeme za Váš názor.