úterý 26. prosince 2017

TOP 7: Superhrdinské filmy v roce 2017 od nejlepšího po nejhorší

Filmy se superhrdiny podle komiksové předlohy se těší stabilní popularitě už od začátku tisíciletí, kdy nejprve Bryan Singer s X-meny ukázal, že komiks lze ve filmu pojmout i vážně, aby pak přišel Sam Raimi a s barvotiskovým, lehce naivním Spider-Manem vydělal stovky milionů dolarů. Od těch dob uběhla už dekáda a půl, popularita superhrdinů na filmovém plátně ovšem neuvadá, spíše naopak. S neustále expandujícím Marvelem, snaživě klopýtajícím DCEU, X-Meny a případnými dalšími snaživci už dlouho dostáváme rok co rok mezi pěti a deseti komiksovkami. Letos jsme se dočkali sedmičky statečných, kterou jsem dle vlastních preferencí seřadil od nejlepšího po nejhorší. Za vyloženě špatný bych nakonec označil pouze jeden film, což mě těší. Svědčí to o tom, že jsem se komiksových filmů stále ještě nepřejedl. Což je při letmém pohledu do budoucnosti plné dalších adaptací (asi) pozitivní zpráva.


1) Logan: Wolverine (r. James Mangold)


Na tohle všichni fanoušci X-Menů čekali dobrých deset let – na pořádnou sólovku nejoblíbenějšího z mutantů. O to silnější a dojemnější je, když ji opravdu bereme jako rozlučku Hugha Jackmana s touto ikonickou postavou. Logan je dekonstrukcí superhrdinského mýtu, zasazený v době, která zapomněla, že nějací hrdinové kdysi existovali. Na maximum těží svůj eRkový rating, nikoliv jako Deadpool k pouhému neškodnému blbnutí. Wolverineova poslední cesta totiž opravdu bolí. Cítíme každou ránu, kterou stárnoucí hrdina dostane i uštědří. A vlastně ani nevadí, když si v polovině člověk uvědomí, že sleduje vlastně velmi přímočarou road-movie střiženou do podoby revizionistického westernu. Naopak. Zatímco Marvel ve svých filmech používá žánry spíš jako rámce svých generických příběhů, Logan svou škatulku vyplňuje celým svým obsahem. Teď nezbývá než doufat, že Disney nám po koupi Foxů odkaz Wolverinea příliš nepodupe. Po takhle poctivé rozlučce by to byla nesmírná škoda.

2) Wonder Woman (r. Patty Jenkins)


Kaji se za to, že jsem sólovce Wonder Woman před premiérou nevěřil ani nos mezi očima a dokonce mi trvalo téměř měsíc, než jsem na ni do kina skutečně zašel. Z hlediska důležitosti pro vývoj komiksových filmů jde totiž o možná nejdůležitější film letošního roku. A to nejen kvůli tomu, že hlavní postavou je žena, i když je tento faktor ve Wonder Woman využíván chytře a jde do velké míry o skutečně emancipovaný film. Snímek mě bavil především svou podvratností, s jakou pracuje s ikonicitou hlavní hrdinky a jejím údělem ve světě, kde neexistuje černobílé rozdělení dobra a zla. Škoda, že DC nezašlo ještě o ten pomyslný krůček dál a po vynikajících dvou hodinách přijde nedomrlé akční finále, které do velké míry popře to, co bylo na filmu progresivní a zajímavé. Wonder Woman měla našlápnuto k tomu, aby se stejně jako Logan stala důležitým komiksovým milníkem, který je jiný než konkurence. Zůstala na půl cesty, velmi pestrý, zábavný a žánrově rozmanitý film je to ale pořád.

3) Thor: Ragnarok (r. Taika Waititi)


Nejlepší letošní marvelovský zářez. Thor si podle očekávání napravuje reputaci po slabé dvojce a připisuje si našlapaný a velmi vtipný závěr trilogie. Ragnarok rozšiřuje marvelovský vesmír funkčním způsobem, při zběsilém tempu děje, hlášek i akce si dokáže najít čas na efektní i efektivní detaily a režisér Taika Waititi má skvostný cit pro načasování, takže vrcholné momenty mají takový drive, jaký jsem v rámci MCU už hodně dlouho neviděl. Ona šílenost třetího Thora samozřejmě není tak horká, jak se snažily propagovat první kritické ohlasy, Marvel se pod Disneym stále pohybuje v pevně nastavených mantinelech, takže nadějně působící záporačka Hela v podání Cate Blanchett se nemá šanci moc rozjet, stejně tak by Ragnaroku prospělo, kdyby stál více na svých nohou a nepoužíval propojení se zbytkem univerza jako nezbytné katalyzátory dění. Za mě přesto jde o asi nejlepší marvelovku od prvních Strážců Galaxie, která zároveň velmi dobře vnadí na blížící se první část ultimátní týmovky Avengers: Infinity War. Nejlepší Thor a jedna z nejzábavnějších marvelovek vůbec.

4) Spider-Man: Homecoming (r. Jon Watts)


Těsně po zhlédnutí jsem novou verzi Spider-Mana označil za Deadpoola bez koulí, přičemž jsem tehdy možná byl příliš příkrý, ale nemyslel jsem to vyloženě zle. Homecoming rezignovalo na přeplácané atrakce a vsadilo na poctivou středoškolskou coming-of-age komedii, která získává kladné body především sympatickým Hollandem, skvělým záporákem a hlavně konkrétní situovaností příběhu, který vypráví v menším měřítku, sestupuje v hierarchii marvelovských příběhů o několik pater níž a dává nám nahlédnout nikoliv do života superhrdinských Bohů, ale normálních lidí. Ve výsledku tak působí možná až příliš obyčejně a nemá tempo ani osobitost výše zmíněných filmů. Přesto je nový Spider-Man pro mě velkým příslibem startu alternativní odnože Avengers, která se bude držet při zemi, ale přitom vyprávět zajímavé příběhy se zajímavými postavami, ke kterým bude mít divák snazší přístup a bude se tak s nimi moci lépe identifikovat. Hodný soused Spider-Man dává do většinových rukou Sony velký potenciál, tak snad jej tam nezmrví. Napoví nám už příští rok Hardyho Venom.

5) LEGO® Batman film (r. Chris McKay)


Možná je to tím, že jsem neviděl LEGO® příběh, ale kostičková dekonstrukce světa a života netopýřího hrdiny mě ve své první polovině náramně bavila. Problém LEGO® Batmana spočívá paradoxně v tom, že se ani na vteřinu nezastaví, aby svého diváka nechal vydechnout. Je to naprosto hyperaktivní film, který nesnese jiné diváky než též hyperaktivní, nebo pasivní, kteří se jen nechají strhnout přívaly kostičkových atrakcí. Ve druhé půlce už je to zkrátka ubíjející. Přitom z filmu doslova tryskají gejzíry skvělých nápadů, občas je to opravdu velmi vtipné a chytře napsané. Celý ten příběh tematizující nerozlučnost hrdiny a padoucha (plus klasická hollywoodská ideologická propagace nepostradatelnosti rodiny) podaný humornou formou je vlastně skvěle vystavěný, jen se někdy během filmu ztratí ze zorného pole, je potlačen LEGO pozlátkem plným neustávajících vizuálních vjemů. Je paradox, že film s tak ohromujícím tempem ve finále právě na ono tempo doplácí, protože právě schopnost zvolnit a vyprávět dělá z „pouhých“ atrakcí výborné filmy.

6) Strážci Galaxie Vol. 2 (r. James Gunn)


Vzhledem k tomu, že první Strážci jsou asi má nejoblíbenější marvelovka, mě taky překvapilo, jak moc mi jejich druhý díl nesednul. Ten film ale prostě nemá dějový oblouk, který by unesl více než dvouhodinovou stopáž. Navíc do velké míry zabíjí výborně načrtnuté postavy tím, že většinu z nich degraduje na jednorozměrné figurky, které nenesou více než jeden-dva charakterové rysy. Tahle banda funguje nejlíp, když je pohromadě, tak proč je těsně po začátku rozdělovat, jen abychom zjistili, že každý sám za sebe je vlastně docela nevýrazný a nemá moc co nabídnout? Chybí mi rošťácká aura jedničky, chybí mi náznak punkové podvratnosti, kterou měl první díl v kontextu zbytku marvelovek, přebývá mi přepálené (chtělo by se říct VŠECHNO) finále, ve kterém postavy ztrácejí identitu, protože působí, jako by všechny byly takřka všemocné, nezranitelné, zaměnitelné. Díky soundtracku, vysokým produkčním hodnotám a tu a tam poházeným momentům, které dají vzpomenout na to lepší z jedničky, se na to člověk celou tu stopáž nějak dívat vydrží. A ano, stále se těším, až se Strážci potkají s Avengers. Ale prosím, trojku jinudy, pokud možno…

7) Liga spravedlnosti (r. Zack Snyder)


Jestli nějaký superhrdinský film letos po všech směrech narazil, je to Liga spravedlnosti. Výše zmíněné filmy se dočkaly vesměs pozitivních ohlasů, jejich tržby byly uspokojivé a tak mohou být hodnoceny pozitivně z hlediska obchodního i kvalitativního (byť druzí Strážci u mě v tomto ohledu trochu kulhají). DC týmovka bohužel nedokázala navázat na úspěch a zajímavý koncept Wonder Woman a dokonala to, co se nepovedlo filmům Batman vs. Superman a Sebevražedný oddíl – tedy otřást světem DCEU natolik, až se uvažuje o jeho kompletním přebudování. Generická zápletka, nedbale představené postavy, destrukce Batmanovy aury, to vše jsou důsledky špatně naplánovaného budování filmového vesmíru, které vyvrcholilo v této změti blockbusterového zmaru, ve které aby člověk dobré nápady hledal lupou. Ba co hůř, nesmyslná snaha přiblížit feeling filmu populárním marvelovkám nevyhnutelně vedla k popření všeho, co se zde doposud vybudovalo. Liga spravedlnosti je velkým selháním, které mě bolí, protože jsem DC moc přál, aby jejich vize temnější alternativy k Marvelu došla naplnění.

A dál?

Jestli vás filmy se superhrdiny stejně jako mě ještě stále baví, můžu vás ujistit, že příští rok zase dostaneme pořádný nášup. Už v únoru přijde Marvel s prvním černošským superhrdinou, Black Pantherem. Ten předznamená završení jejich první velké desetileté etapy, které k nám do kin přijde koncem dubna. Avengers: Infinity War je bezpochyby jedním z nejočekávanějších filmů dekády, tak snad podle toho bude vypadat výsledek. Tím ovšem komiksový gigant pro rok 2018 nekončí, protože po týmovce ještě přijde jeden sequel, Ant-Man a Wasp. Chtělo by se napsat, že konkurence nezahálí, ovšem ta pro příští rok nejproduktivnější už v podstatě spadá také pod Disneyho a ta druhá s Marvelem spolupracuje. Foxové budou jistě v květu chtít zaútočit na miliardu s druhým (opět eRkovým) Deadpoolem, zároveň pak pilně připravují pokračování klasické x-menovské série s podtitulem Dark Phoenix. Alternativa? Náramně vypadající horor Noví mutanti. Ten ovšem úplně nespadá pod hlavičku superhrdinského filmu.

Sony se pokouší rozjet od Marvelu distancovaný spider-manovský svět a po úspěchu na Marvel silně navázaného Homecoming to zkusí drsněji, se záporákem Venomem v podání Toma Hardyho. A taky to prý bude eRko. No a na konec roku nám Warneři nachystali Aquamana, na kterého jsem velice zvědavý. James Wan jej totiž natočil ještě v době, kdy DCEU mělo nějaké směřování, které bylo podpořeno kasovními úspěchy, zkrátka tam byla vize do budoucna. Po Lize spravedlnosti ale těžko předpokládat, že studio bude chtít v nastaveném kurzu pokračovat. Co se stane s Aquamanem? Stěží ho půjde kompletně předělat, zároveň by ale bylo zvláštní, kdyby se Warneři nepokusili nasměrovat s jeho pomocí svoji komiksovou stáj trochu jinam. Nechme se překvapit!

Které filmy se superhrdiny se nejvíc líbily Vám? A na které nadcházející se těšíte?

5 komentářů:

  1. 1) Spider-Man
    2) Logan
    3) Thor
    4) Strážci
    5) LEGO Batman
    DCEU musím někdy dohnat, i když jsem to chtěl po SS vzdát.

    OdpovědětSmazat
  2. Logan
    Thor
    Spiderman
    Strážci
    JL
    WW - porad nechapu jak to mohlo vydelat
    LEGO Batman - neviděl

    OdpovědětSmazat
  3. Největším zklamáním jsou pro mě Strážci Galaxie 2, což mě dost mrzí protože jedničku jsem viděl snad 10x a pořád mě neomrzela...

    OdpovědětSmazat
  4. logan bude pre mna navždy film, pri ktorom som zaspal

    OdpovědětSmazat
  5. Ohromny zklamani byl pro me Spiderman. Kolikrat ho jeste budou recyklovat? Wonder Woman taky nebyla buh vi jaka. Za me
    Logan
    Pak Logan
    Pak zase Logan
    Thor
    Strazci galaxie
    Liga Spravedlnosti
    Wonder Woman

    OdpovědětSmazat

Děkujeme za Váš názor.