pátek 13. prosince 2013

Recenze: Misfits 5 – Jaká byla pátá a závěrečná řada bizarního superhrdinského seriálu

Z Misfits se vyklubal téměř okamžitý kult. Zatímco většina superhrdinských projektů se bála překročit hranice konvenčnosti, Misfits si s tím hlavu nelámali a doslova si libovali v nesmírně absurdních (a současně zábavných) momentech.

Ovšem také je pravdou, že seriál má trošku bouřlivou historii, především pokud jde o obsazení, kdy se hlavní představitelé střídali jako na běžícím páse. Někteří se rozhodli odejít sami, jiní museli kvůli problémům se zákonem, ale to není až tak podstatné, důležitější je, že nakonec z původní pětice herců nezbyl ani jeden.


Někteří lidé to snášeli špatně, fňukali jako malé holky, když je kamarádka tahá za culík, ale nám se nové postavy zdály jako slušná náplast na „bolístku" v podobě absence těch původních. Možná někteří z nováčků nejsou tak extravagantní a hlasití jako členové staré gardy, ale žádný z čerstvých hrdinů není nudný a málo bizarní. Samozřejmě, ne každý charakter sedne všem, ale jedno je jisté, všechny postavy jsou zapamatovatelné.

Přesto je nutné přiznat, že s postupem času přestali být Misfits tak zábavní jako na počátku. Ovšem ne snad proto, že by jednotliví hrdinové byli nezajímaví, ale prostě se začal vytrácet onen „wow" efekt. Ujetost celého seriálu nebyla tak úderná a šokující jako v prvních řadách, protože už jsme si na ni jednoduše zvykli.

Ne snad, že by pro diváka nebylo připraveno několik naprosto šílených okamžiků (anální sex pár desítek metrů nad zemí, opíjení želvy, obrácení člověka naruby, kojící Rudy a samozřejmě hromada nevídaných schopností), ale těžko vymyslet něco, co by překonalo příčku bizarnosti, kterou nastavily první řady.

Trošku zmatené

Dalším problém, se kterým se Misfits potýkají už pár řad, je určitá dějová roztříštěnost. Každá sezóna měla jakýsi takýsi ústřední příběh, ale málokdy byl zpracován opravdu tak, aby dobře fungoval. Spíše tu byla zmatená hlavní linka, na kterou byly navázány jednotlivé díly, které obstály samy o sobě, ale dohromady nepůsobily úplně jako součásti jednoho celku.

Podobně je na tom i finální sezóna, kde je ústředním motivem snaha Rudyho 2 sestavit superhrdinský tým, k čemuž ho inspiroval svetr od postarší paní, která štrikuje vize budoucnosti, ale více se tato zápletka řeší jen v pár dílech.

Obvykle jsou jednotlivé epizody více méně samostatné a jejich kvalita je hodně kolísavá. Zatímco u některých jsme nestačili zírat (v dobrém slova smyslu), některé byly trošku nevýrazné a skoro až nudné. Ovšem u finálního dílu jsme se pobavili opravdu skvěle, nejen, že byl hodně akční, ale intenzita ujetých scén byla vysoká. Škoda, že podobně vysoká byla i četnost nelogičností a také úplný závěr, který nechal na divákovi, aby si domyslel, co se bude dít, nebyl úplně dopilovaný (jak například chtějí ústřední postavy působit jako superhrdinové, když většina z nich má poměrně nevyužitelnou schopnost?). Přesto nás ale závěrečná epizoda uspokojila a to už není v našem věku jednoduché.

Herecké výkony a humor na jedničku

Přestože výhrad k páté řadě není úplně málo, tak spousta věcí stojí za pochvalu. Především herecké obsazení, kdy dámy a pánové podávají civilní výkony, které do seriálu příjemně pasují. Hodně jim samozřejmě pomáhá scénář, kdy jsou jednotlivé charaktery načrtnuty hodně svérázně a neotřele. A nemluvíme jen o ústřední pětici (Karla Crome, Joseph Gilgun, Nathan McMullen, Matt Stokoe a Natasha O´Keeffe), ale lahůdkou je každý moment, kdy se na scéně objeví probační vedoucí Greg (Shaun Dooley), který nikdy nezklame a vždy pronese něco, co stojí za to.

Milé je i to, že pokud jde o hodně drsnou srandu, tvůrci neubírají na plynu ani v páté řadě a nebojí se ani černého a někdy kontroverzního humoru. Samozřejmostí jsou velmi šťavnaté výrazy, u kterých se budou slušnější diváci červenat a nechybí ani nějaké nechutnosti, které ale obvykle nejsou samoúčelné.

Co není úplně perfektní, jsou vizuální efekty (například létání vypadá docela směšně), ale je nutné přihlédnout k tomu, že tvůrci měli k dispozici omezený rozpočet, takže se dají přimhouřit oči.

Verdikt:

Pátá řada Misfits je rozloučením, za které se seriál nemusí stydět. Údernost, kterou disponovaly původní řady, není už tak výrazná, nechybí nelogičnosti, triky také nejsou oslnivé, ale stále funguje obsazení, humor a dočkali jsme se hromady skvěle absurdních okamžiků. Misfits končí se vztyčenou hlavou a odnášejí si titul jednoho z nejbizarnějších superhrdinských projektů (a to je pochvala). Seriál nám bude chybět, protože těžko hledat něco, co by mu bylo podobné, ale zase jsme rádi, že byl ukončen na svém vrcholu nebo možná kousek pod ním.

Hodnocení: 7/10

0 komentářů:

Okomentovat

Děkujeme za Váš názor.