Recenze: Muž z oceli – Henry Cavill řádí jako Superman. Jde mu to?

Po ne zrovna finančně úspěšném projektu Superman se vrací, to nejznámější hrdina od DC zkouší znovu. Jak mu to jde?

Je to už nějakých sedm let, co nám v kinech poletoval Superman. Bylo to v režii Bryana Singera, ale přestože jde o zkušeného tvůrce, jeho projekt nezabodoval tak, jak se doufalo. Při rozpočtu 270 milionů dolarů vydělal jen něco málo přes 391 milionů, což není žádná sláva, a pokud šlo o kvalitu, nebylo to špatné, ale objevily se například stížnosti na nedostatek akce.


To v případě Muže z oceli nehrozí. Vzal si ho na starost Zack Snyder, muž, který se proslavil díky projektům jako 300: Bitva u Thermopyl nebo Watchmen a to jsou filmy, které povedenou akcí nešetřily. Bylo už předem jasné, že pokud jde o tento aspekt, vůbec se nemusíme bát.

Ovšem od nového filmu se Supermanem v hlavní roli chceme více než jen líbivé dynamické momenty. Mnohem více. A pravdou je, že Snyderovy tituly obvykle nejsou scenáristicky kdovíjak vypilované (Watchmen jsou čestnou výjimkou). Jak je na tom Muž z oceli?

Nic moc hloubavého

O příběh se postaral Davis S. Goyer, který spolupracoval například na Nolanově (ten Muže z oceli produkuje) trilogii s Batmanem, což naznačovalo, že kvalitě děje Muže z oceli by neměla být problémem. Není to ale tak úplně pravda.

Nikdo samozřejmě nechce, aby byl film o pánovi, který poletuje po světě v červené pláštěnce a holínkách, dumavým psychologickým dramatem, ale v dnešní době je běžné, že komiksové adaptace nechají diváka nahlédnout do duše hlavního hrdiny a nezůstávají jen na povrchu.

Muž z oceli ale v tomto zůstal na půl cesty. V určitých momentech se sice řeší dilemata v podobě toho, zda má Kal-El alias Clark Kent (Henry Cavill) zkoušet žít jako běžný člověk nebo pomáhat ostatním, ale riskovat odhalení a z něj plynoucí obavy a možná nenávist ze strany homo sapiens sapiens. Ale nějak hlouběji se toto téma neřeší, stejně jako jiné rádoby filozofické odbočky, které obvykle vyjdou naprázdno, protože je prostě scénář více nerozpracovává a diváka nemotivuje k tomu, aby nad nimi více přemýšlel.

Chlapácký Superman

Clark Kent je nám nejdříve představen jako muž, který hledá své místo ve světě, ale bez ohledu na to, že poměrně dlouhá část filmu ho sleduje právě jako „obyčejného" člověka, který neustále cestuje z místa na místo a to z prostého důvodu - obvykle se neudrží, když někdo potřebuje pomoci a využije své nadlidské schopnosti, není prostě věnováno příliš pozornosti tomu, jak těžké to pro něj musí být, bát se být sám sebou.

Pochvalu si ale zaslouží fakt, že nám hlavní postava není prezentována jen jako uhlazený naondulovaný hezounek v kostýmu a ňoumotivý roztržitý novinář, ale i jako zarostlý strhaný člověk, který se mermomocí snaží zůstat jedním z davu.

Pokud jde o obsazení Henryho Cavilla do hlavní role, tak i když někteří fanoušci byli na počátku díky tomu rozpačití, my jsme velmi spokojeni. Splňuje požadavky jak po fyzické stránce (je vidět, že na sobě pořádně máknul. Už předtím byl ve slušné kondici, ovšem teď vypadá ještě lépe a navíc se tvůrci rozhodli, že hlavní hrdina by měl mít mužný porost na hrudníku, takže žádný metrosexuální Superman), ale má i ono charisma, které je potřeba.

Do role jeho lásky Lois Lane byla obsazena Amy Adams, což se může jevit jako zvláštní volba, ale vcelku dobrá. Ovšem je škoda, že si filmaři nedali více práce s nastíněním toho, jak se mezi Supermanem a drzou novinářkou rozvíjí vztah. Je to nám to prezentováno spíše skokově. V jedné scéně si povídají na hřbitově, v další už jsou bezva přátelé a za pár minut se drží za ruce a zamilovaně si hledí do očí.

Scénář neumí pořádně pracovat ani s vedlejšími postavami, například Perry White v podání Laurence Fishburnea se objeví jen párkrát a v ději nehraje žádnou větší roli. O něco lépe jsou na tom lidští rodiče Clarka Jonathan (Kevin Costner) a Martha (Diane Lane), ti už mají více prostoru, ale ne tolik jako Kal-Elův biologický otec Jor-El (Russell Crowe). Jeho potenciál je využit naplno, ale pro většinu ostatních vedlejších hrdinů to bohužel neplatí.

Slizcí záporáci, tak to má být

Situace je lepší, pokud dojde řeč na zloduchy Zoda (Michael Shannon) a Faoru (Antje Traue). Druhá zmíněná (a možná i Zod) by si zasloužila, aby byla více rozpracována její minulost a motivace, ale bez ohledu na to, svou roli Zod a Faora plní. Jsou dostatečně bezcitní, slizcí a nebezpeční.

A opravdu řádí a tím řádí máme na mysli to, že ničí vše, co se jim připlete do cesty. Monumentálnost se dala od Snydera čekat. Je specialista na strhující vizuály a potvrzuje to i nyní. Ale tentokráte se úplně vyhýbá svým tradičním „zpomalovačkám". Nejsme si ale úplně jisti, zda to není škoda, protože akce trpí v několika momentech běžným nešvarem - zběsilým střihem a nepřehledností.

Rozhodně ale akci nechybí velkolepost. A ještě aby ano, vždyť se nám tu rve Superman a další kryptoňané. A pokud poměřují síly bytosti mnohonásobně silnější, než jsme my, mají se u toho bortit domy. Bortí se. Ve velkém. Milovníci explozivní a dechberoucí budou nadmíru spokojeni. Už na počátku, když se na moment jukneme na Krypton, je jasné, že Snyder v tomto ohledu nezklame. Pak sice přijde několik desítek minut bez pořádné divočiny, ale je nám to vynahrazeno v závěrečné části, kdy si divák skoro nevydechne.

Jsme zavaleni scénami plnými explozí i rvaček, vše v řemeslně dobře zvládnuté kvalitě, i když ano, některé triky nejsou úplně špičkové. Takových ale není mnoho, takže k vizuální stránce stěží směřovat nějaké větší výtky.

Ty máme především ke scénáři, který je zbytečně povrchní a neuškodilo by mu přidat na humoru. Jinak ale Muž z oceli plní vše, v co jsme doufali. Muž z oceli je prostě filmem, který stojí za návštěvu kina. Je velkolepý a je zábavný a to je to, co od titulu se Supermanem v hlavní roli čekáme.

Verdikt:

Muž z oceli je důstojným návratem Supermana na filmové plátno. Děj by si zasloužil ještě nějakou péči, práce s vedlejšími postavami také není zrovna dokonalá, ale i tak film plní, co má - pobaví. Ne každá adaptace komiksu musí být existencionálním dramatem, někdy není od věci nabídnout podívanou, která je spíše určená pro oči a uši než, aby nutila diváka dva dny hloubat nad tím, co viděl. Superman se vrací to zkusil a nevyšlo to, Muž z oceli trošku polevil, pokud jde o filozofická témata a šlápl na plyn v případě akce. A byl to dobrý krok. Stejně jako angažovat Henryho Cavilla do hlavní role.

Hodnocení: 8/10