pondělí 25. června 2018

Recenze: Jurský svět: Zánik říše – Navazuje restartovaná dinosauří série na předchozí úspěch?


Recenze může obsahovat spoilery!


Jurský svět byl před třemi lety zjevením nejen z hlediska ohromujícího kasovního úspěchu. Byť jsem ve filmu osobně viděl „jen“ vkusnou aktualizaci původního konceptu s dobře využitou meta-rovinou, stále šlo o hladce šlapající dobrodružný film, kterému se navíc velmi dobře dařilo vyvolávat nostalgii po klasické Spielbergově jedničce. Colinu Trevorrowovi se podařilo oživit zdánlivě mrtvou značku, přiblížit ji mladší generaci a zároveň zahrát na nostalgickou strunu u fanoušků předchozích filmů.
Druhý díl se nicméně musel obejít bez účasti režiséra, který s Jurským světem po všech stránkách zabodoval. Jeho místo zaujal Španěl Juan Antonio Bayona, který nejprve zabodoval ve své domovině hororem Sirotčinec, aby se poté věnoval slzoproudným koprodukcím Nic nás nerozdělí a Volání netvora: Příběh života. Druhý díl Jurského světa je jeho zatím suverénně největším projektem, v mnoha směrech ale odporuje klasické sequelové poučce, že pokračování musí být ve všech směrech velkolepější a nabitější atrakcemi. Do jaké míry je to zajímavé ozvláštnění a do jaké mrhání konceptem?

Dobrodružný film, nebo hororová podívaná?


Spouštěčem Zániku říše je hrozící výbuch sopky na ostrově Isla Nubar, kde se momentálně nacházejí všichni zbývající dinosauři. Hrdinové předchozího dílu, Claire (Bryce Dallas Howard) a Owen (Chris Pratt), se spolu s několika novými postavami vydávají na záchrannou misi, jejich cílem je odvézt z ostrova co nejvíce dinosauřích druhů předtím, než sopka vybuchne a všichni dinosauři na ostrově vyhynou. Děj je poměrně přímočarou syntézou příběhových konceptů, které hojně vytěžovaly už předchozí filmy. Povinně tu tak máme nekalé kupčení s dinosaury, šlechtění nového speciálního druhu predátora pro vojenské účely nebo neustálé zamýšlení se nad místem dinosaurů v lidském světě a nad dopady, které takové narušování přírody potenciálně může způsobit.

K nějaké originalitě v rámci série má tak Zánik říše skutečně daleko, minimálně z příběhového hlediska. To ovšem měl i Trevorrowův film. Zajímavější je celkové koncepční uchopení filmu. Trailery, které toho (jak jsem se obával) prozradily skutečně hodně, vyvolávají dojem, že půjde o návrat k druhému Spielbergovu filmu, tedy ke Ztracenému světu. První polovina na dinosauřím ostrově, druhá s dinosaury v civilizaci. Tak tomu ale je jen do velmi omezené míry. Klasický dobrodružný film s kurážnými hrdiny v exotickém prostředí plném nebezpečí sledujeme čistého času tak půl hodiny. Zbytek tvoří jednak nevyhnutelná expozice, ale především hororově laděná pasáž v sídle hlavního padoucha. Hlavní blockbusterová atrakce (výbuch sopky) tak přijde už před půlkou filmu, navíc byla z velké části propálena trailerovou kampaní. Zbytek filmu atrakce potlačuje, kompletně se odehrává ve tmě a Bayona skutečně hojně využívá hororových propriet i na stylové rovině například práce se zvukem nebo způsobů záběrování.

Jde o tah do velké míry odvážný a v kontextu současných blockbusterů rozhodně zajímavý, naráží nicméně na jeden velmi zásadní problém – mizerně napsaný scénář. Jurský svět: Zánik říše má nemalou stopáž 130 minut, přitom vypráví naprosto generický příběh, který by se dal dovést do finále mnohem ekonomičtějším způsobem. Když je potřeba posunout děj dál, tvůrci k tomu používají otřesné oslí můstky, které nedávají moc smyslu ani v logice fikčního světa, ve kterém se pohybují dinosauři. Což je problém hlavně v oné „komorní“ druhé polovině, protože v té se děj skutečně velmi semkne, stlačí se do jediného atraktivního prostoru, ale bohužel se s tímto prostorem nedaří příliš funkčně pracovat, pohlídat si logické návaznosti v rámci pohybu postav v něm. Jakkoliv dobře navíc může představa velkého blockbusteru, který se ve druhé polovině promění v hororovou podívanou, znít, Bayona samozřejmě nedostal možnost žánrový potenciál námětu naplno vytěžit a ve výsledku tak zůstane spíše u chutných náznaků (nový druh raptora lezoucí do pokoje malé holčičce), které skončí genericky předvídatelně.

Kam s frančízou dál?


Otázka, kam s konceptem Jurského parku dál nakládat, podle mě trápí producenty i tvůrce už tak od dvojky. To je ostatně dobře vidět na recyklaci témat v rámci série, která je podle mě ještě palčivější než u podobně v kruhu se točících X-Menů. Zánik říše je zajímavý minimálně z hlediska snahy koncept trochu oživit návratem k bokovějším, hororovým kořenům, v tematické a příběhové rovině je nicméně minimálně stejně zatuchlý jako v podstatě všechny díly od legendární Spielbergovy jedničky. Vytahuje pár zajímavých otázek i jednotlivých linií (vztah Owena s raptorkou Blue vážně zvládá dojímat), některé jiné linky ale naopak buď absolutně mizí do ztracena, představují příliš násilné teasování na závěr trilogie nebo působí, jakoby je napsal scénárista z 80. let. Lehce schizoidní tak není jen žánrová rozháranost filmu, ale také můj neustále se proměňující vztah k němu, kdy jsem si chvíli říkal, že mě to vlastně hodně baví, abych se o pár minut později musel chytat za hlavu z toho, jakého scénáristického lapsu jsem to právě byl svědkem.

Konec ale každopádně láká, což mě velmi příjemně překvapilo. Po minulé decentní aktualizaci konceptu jsem opravdu nebyl zvědavý na další díl, tady se ale tvůrci dokázali dostat do bodu, ze kterého by mohlo být zajímavé pokračovat dál. Pokud by třetí díl skutečně byl jakousi dinosauří Planetou opic, Jeff Goldblum (případně i další ze staré gardy) by dostal na plátně více než dvě minuty a někdo soudný vymyslí scénář, který nebude působit jako vygenerovaný počítačem, vlastně z toho klidně může vyjít špičkový blockbuster. K tomu má Zánik říše daleko, přesto se v mnoha ohledech vydává zajímavým směrem a rozhodně si nezaslouží odsoudit na první dobrou.

Verdikt


Zvláštní hybrid, který ve výsledku není ani blockbuster, ani dobrodružný film, ani horor, zkrátka mu ponejvíce chybí ujasněný koncept a jednotný tvůrčí přístup. Z minula si ale přinesl zpět sympatické postavy, Bayona je řemeslně velmi jistý v kramflecích a ta koncepční beztvarost má své vlastní kouzlo, které je v dnešní době hollywoodských velkofilmových prefabrikátů vlastně příjemné.

Hodnocení: 6/10

1 komentářů:

  1. Nechci rýpat, ale určitě nejde o restart. To by se musel ignorovat děj předchozí trilogie, což se neděje....Jinak s číselným hodnocením souhlas.

    OdpovědětSmazat

Děkujeme za Váš názor.