úterý 20. ledna 2015

Téma: Blíží se konec seriálů, které rozvíjejí příběh napříč několika epizodami? Je na jejich sledování publikum příliš líné?

Některé televizní stanice si myslí, že ano.

Před pár dny oznámila televizní stanice FOX, že uvažuje o tom, že pozmění styl seriálu Ospalá díra. Ve snaze přilákat diváky chce, aby měl každý díl uzavřenou dějovou linii. Bylo by tak možné sledovat jednotlivé epizody bez nutnosti zhlédnout ty předchozí.

Není to poprvé a rozhodně ne naposledy, co se něco takového děje. Na jedné straně je to pochopitelné, v první řadě jde o sledovanost a spousta diváků zřejmě ocení to, že nebude nutné poctivě zhlédnout každou jednu epizodu. Na té druhé je to tak trošku podceňování diváka, přece jen, není zase takový problém jednou týdně si sednout k obrazovce kvůli své oblíbené sérii a asi většina osob se standardní pamětí si zvládne pamatovat si, co se dělo v daném projektu dvě tři epizody zpátky. Navíc, je to příběhově dost limitující. Ani sebešikovnější scenárista nemusí zvládnout načrtnout děj tak, aby byl uspokojivě rozvinut a ukončen v cca 45 minutách.

Ale trendem dnešní doby je to, že se seriály stávají přístupnými i pro diváky, kteří jednu či dvě epizody nestihli nebo dokonce začnou se sledováním třeba od půlky. Sice nám to přijde zvláštní, nějak si nedokážeme představit, že bychom nezačali s nějakou sérií od začátku, ale televizní stanice holt věří, že propletenější dějové linky, které se řeší napříč epizodami mají výrazný (negativní) vliv na sledovanost.

Taková stanice CBS málokdy svolí k tomu, aby jejich seriály byly "serializované", tedy, aby se jedna zápletka prolínala více díly. A například spolutvůrce velepopulárního sitcomu Na zdraví Les Charles dokonce lituje toho, že napomohl tomu, že původně byla serializace běžně používaná metoda.

Vznikají nám tak dvě skupiny. První je tvořena hlavně novináři a "hardcore" diváky, kteří serializaci holdují, na té druhé stojí televizní stanice, příležitostní diváci a někteří tvůrci, kteří věří, že příběhově uzavřené epizody jsou tou pravou cestou.

Digitální distribuce nehraje roli

Může se to zdát trošku úsměvné, především v dnešní době, kdy je možné podívat se na seriál skrze některou streamovací službu nebo si ho nahrát a pustit později, když ho v době premiéry člověk nestihne. Jenže tady vyvstává pro stanice další problém. Diváci, kteří volí tuto cestu jsou výrazně méně ochotni sledovat i reklamy. Takže se komerční televize nemohou ohánět počty těch, kteří se na daný projekt podívali později před inzerenty a žádat více peněz za spoty.

Velmi často tak tvůrci (obvykle na popud domovské televizní stanice) buďto rovnou nabídnou seriál s dějově uzavřenými díly nebo postupem času utlumují serializaci. To se stalo například u seriálu Alias a zkusil to i tvůrčí tým, který stál za sci-fi hitem Battlestar Galactica. Ale schytal za to tak silnou kritiku, že se nakonec vrátil k serializaci.

I tak ale stanice stále více tlačí na to, aby bylo od serializace upuštěno. Kromě výše zmíněných důvodů, to má i další příčiny. Seriály s komplexnější dějovou linií nejsou tak úspěšné během repríz a na rozdíl od těch, které mají samostatně fungující díly, se nedá změnit pořadí epizod.

Někteří lidé také přišli s tvrzením, že serializované projekty jsou znevýhodňovány během udílení prestižních ocenění, včetně legendárních Emmy. Nominační porota totiž může mít problémy s tím, pochopit o co v daném seriálu jde, protože není v jejich časových možnostech zhlédnout celou řadu, ale jen určité epizody. Producenti seriálů jsou tak často nucení vybírat díly, které fungují nezávisle na ostatních epizodách, což ale může být v případě serializovaných sérii problém.

Něco na tom rozhodně je, ale zase nutno poznamenat, že i seriálům s komplexnějším příběhem se daří sbírat ocenění (dobře si vedly projekty jako Rodina Sopránů, Ztraceni, Mad Men, i když nutno upozornit, že právě Ztraceni měli občas u porot problémy, protože jejich členové byli zmateni a netušili, "vo co gou"). Je ale určitě praktičtější poslat do nominačního kola díly, které jsou uzavřené.

Na druhou stranu, prodejní čísla jasně ukazují, že serializovaným projektům se na fyzických nosičích daří lépe, než těm, které mají uzavřené epizody a také si podobné seriály budují věrnější fanouškovskou základnu.

Trend je ale takový, že celoplošné stanice prostě upouští od seriálů, které jsou výrazně serializované. Samozřejmě, je tu pár výjimek (např. 24 hodin), ale spíše je běžné, že jsou seriály vystavěny tak, že jednotlivé epizody fungující samostatně, i když čas od času se objeví dějová linka, která se prolíná více díly (Dobrá manželka).

Vzhůru na kabelovky

Výrazně serializované projekty se pak často objevují na kabelových televizích, což dává smysl. Už jen proto, že jejich seriály mají obvykle menší počet dílů (obvykle se pohybujeme kolem čísla 13) a je tak jednodušší pamatovat si, co se dělo v předchozích epizodách.

Má to ale ještě jeden efekt, který se komerčním televizním stanicím nelíbí, plno talentovaných tvůrců předchází ke kabelovým společnostem, protože tam mohou rozvíjet příběh, více se odvázat (sex, násilí, jednoduše větší ráznost tu není problém) a také kabelové projekty jsou často favority udílený různých cen (pokud projdou nominačním kolem), právě díky tomu, že se tvůrci nemusejí krotit a jednoduše mají větší svobodu vyjádření. Navíc, na kabelových stanicích nejsou seriály reprízovány už předtím než dané řady skončí (celoplošné televize často opakují některé díly v pauzách ve vysílání).

Ovšem, stanice z "velké pětky" (ABC, CBS, NBC, CW a FOX) si to nechtějí nechat líbit a lákají talentované tvůrce zpět. Například tím, že některé seriály nejsou 22 - 24 dílné, ale jen třeba 15ti dílné (Stoupenci zla) a jsou do určité míry serializované.

Vzniká nám tak trošku začarovaný kruh, kdy se komerční stanice vyhýbají serializaci, jak to jen jde, to vede k odlivu tvůrců a tak některé stanice určitou serializaci dovolí, aby je přilákaly zpět. Ale neděje se to zrovna často.

Samozřejmě, nelze jasně stanovit, zda je serializace správným krokem nebo ne. U některého projektu funguje, u jiného ne. Ale faktem je, že se od ní velká pětka odklání a přenechává ji kabelovým stanicím nebo streamovacím společnostem. Ty mimochodem vsadily na nový přístup, který se zřejmě také inspiroval u fandů serializovaných projektů. Ti si totiž často počkají, až je odvysílán celý seriál a pak se na něj podívají najednou. A tak třeba streamovací společnost Netflix nabízí rovnou kompletní řady svých projektů, žádné týdenní čekání na další díl.

Je těžké zobecňovat, ale vyhovuje vám více to, když jsou jednotlivé epizody seriálů dějově uzavřeny nebo vám nevadí, když je příběh "roztažen" napříč více díly?

10 komentářů:

  1. Jsem velkým zastáncem serializace, ale jak u čeho. Myslím, že u velké pětky to moc ani nejde, přece jen vymyslet příběh na 20-24 epizod, u kterého by se neztratili tvůrci ani diváci (přece jen by běžel nějakých 8 měsíců) je obtížné. Proto jsou kabelovky jasnou odpovědí 10-13 epizod v jednom bloku. Ale líbí se mi jak za to vzali tvůrci Chicago Fire, tam jsou dějové linky různých postav na 3-4 epizody a jede jich více na jednou, takže se často v jednom díle uzavře jedna linka a začne nová a v dalším díle se stane to samé zase s jinými linkami, nemám problém držet krok s výrazně serializovaných dějem, ale Chicago Fire zvolilo střední cestu, kde dle mého nejlépe sedí na velkou pětku.

    OdpovědětSmazat
  2. je to jen muj nazor. Ale tado metoda moc nefunguje. Podle me nejlepsi priklad je serial Alcatraz. Který mel sice rozjetej hlubsi pribeh ale kazda epizoda se dala sledovat nezavisle. Víme jak to snim dopadlo

    OdpovědětSmazat
  3. Já sleduju většinu těch serializovaných, přijdou mi daleko zajímavější a napínavější. Když už na seriál koukám, tak postupně na všechny díly, taky si moc nedokážu představit začít od půlky a k tomu nepravidelně.

    OdpovědětSmazat
  4. Ja teda kazdopadne davam prednost navazujicim serialum, prikladem budiz Hannibal, ktery me neskutecne chytl, jakmile se zacala vice rozvijet hlavni pribehova linka.

    OdpovědětSmazat
  5. Dělají to proto, že když zruší kompletně seriál, tak aby fanoušci nebyli naštvaní, že je děj otevřený...

    OdpovědětSmazat
  6. Keď som sa nad tým zamyslela, tak spomedzi seriálov, ktoré pozerám, je to tak 50:50. Chápem argument o tom, že serializované diela sa ťažko sledujú komisiám, ktoré udeľujú ceny. Ale na druhej strane, čím viac nás budú nútiť nepremýšľať a nepamätať si, tým budeme hlúpejší.

    OdpovědětSmazat
  7. Já sem hodím ještě jiný úhel pohledu... Čím dál častěji se ve svém okolí setkávám s tím, že lidi na seriál nezačnou koukat, dokud není dokončený... Protože s Lostem přišla móda vše protahovat do nechutně moc sérií... A často se stane, že po X sériích se seriál ani neuzavře a hlavně je už tak nastavovaný, že to člověk radši přestane sledovat... V tom bych viděl zakopaného psa.

    Výborným kompromisem je řešení uzavřených příběhů ne po dílech, ale po sériích... Jako to má např. AHS nebo Killing...

    OdpovědětSmazat
  8. serialy s dily nezavislymi na sobe jsou dle meho o nicem. porad to muze byt dobry serial, ale nezaujme tak jako ty serializovane :-) mnohem lakavejsi je koukat na serialy jako dexter, spartacus, shameless, apod., nez na takove jako byl prave ten alcatraz, bigbang, 2 broke girls, simpsnovi nebo nadejny, ale prave diky absenci serializace o nicem serial almost human. i serialy, ktere se postupne rozviji maji tzv. vyplnove dily ktere se zbylym dejem nemaj nic spolecneho, s tim moc problem nemam. jen mi prave prijde ze v pripade takoveho big bang theory se sice bavim, sleduju ho rad, ale proste nejlepsi serial to neni ani nahodou prave proto ze se rozviji uplne minimalne a je to hlavne ta tupa zabava :-)

    OdpovědětSmazat
  9. Mimo téma. Zajímalo by mne, proč píšeš "15ti dílné" (= "patnáctti dílné") místo "15dílné" a proč předešlé počty nejsou podobně "vylepšeny" na "22va - 24yř dílné".

    OdpovědětSmazat
  10. No, ještě že v roce 2016 přijde Twin Peaks. ))

    OdpovědětSmazat

Děkujeme za Váš názor.