Gorilla.cz - vše o filmu a televizi.

Recenze: Predátoři jsou zpět, tentokrát pod dohledem magora Roberta Rodrigueze

Adrien Brody se snaží přežít na cizí planetě. Bude to královské béčko, návrat ke kořenům, nebo poslední hřebíček do rakve nejdrsnějších lovců galaxie ?

Lovecká sezona právě začíná. Vítejte v neprostupné džungli, kde krom dvaceticentimetrových brouků, psích „lebkounů" a jiné fajn zvířeny narazíte také na partu drsných vrahounů a elitních vojáků. A právě tahle partička má posloužit jako obídek pro nejlepší vesmírné specialisty v přípravě grilované lebky i s vytrženou páteří. Je tu další díl vaši oblíbené kulinářské show ...

Po dvou smrtících duelovkách s Vetřelci, kde se buď řešilo registrované partnerství ženy s přerostlým mimozemským lovcem, či vztahy současných amerických teenagerů a kde pro samou tmu nebylo vidět skoro nic z předigitalizovaných rivalů, tu je opravdový návrat ke kořenům prvního Predátora.

Máme tu šíleného mexikána, Ivana s velkým klackem, drsnou zálesáckou sniperku, nějakého toho záludného vrahouna, nemluvného yakuzáka a hlavním kápem tu je Adrien Brody, který asi leckoho překvapí. Po oznámení castingu byl hlavně Brody nejvíc vysmívaný, ovšem v samotném filmu je za opravdu drsného frajera, jehož charisma stačí na komandování téhle nesourodé party.

Tři dva jedna hop! A je tu ... Predátor

Nikdo se tu s ničím nemaže, naštěstí ani scénáristi. Hned v prvním záběru filmu je celá grupa svržena do džungle, kde musí čelit prvnímu nebezpečí ještě než se pořádně proberou a stihnou si potykat. Tohle je o to příjemnější, že při střetech nejde o digitální tajtrlíky, ale o oldschoolově působící a zatraceně hmatatelné potvory. Ono se samozřejmě digitálních efektů nevyhneme ani zde, ale i tehdy působí triky spíš jako animatronické loutky než jako počítačová manufaktura.

Krom toho nedojde na plýtvání Predátory hned od začátku, ti se objeví až zhruba po půlhodině. Talentovaný režisér Nimród Antal dokazuje, že se dá vystačit i s narůstajícím napětím a moc dobře ví, že nejvíc se divák bojí neviděného. Antal spolu s dohlížejícím Rodriguezem vytvořil vyvážené duo. Predátoři nikdy nesklouznou k teatrálnosti a naopak mají dost hororových okamžiků.

Vstříc moderním časům vkusně a s nadsázkou

Antal opravdu umí a vždy točí trošku jinak než ostatní. I zde má zajímavé nápady, které bývají občas zvláštně přestřelené (vzpomeňte na Revizory), takže si člověk i u Predátorů místy připadá jako by koukal třeba na první sezonu Lostu. On celý film opravdu tlačí spíš do polohy mysteriózního sci-fi a Rodriguezova béčková akce probleskuje jen sem tam.

I ty na první pohled šablonovité postavy nejsou vesměs jen dalším masem na porážku. Skoro každý dostane malinkatou příležitost se nějak ukázat a dokázat, že je myslící člověk, který má daleko odsud svůj život, rodinu, někde něco znamená ... Samostatnou kapitolou je pak role, kterou hraje Laurence Fishburne. Je dobře znát, že byla přímo ušita na tělo Schwarzennggerovi, v jehož podání by tragičnost (a scénáristická škodolibost) postavy, která už 10 let přežívá v predátořím hájemství, vyzněla ještě mnohem pikantněji.

Úcta k lovcům a pootevřená vrátka

Film má v názvu množné číslo, ale netřeba se bát nudných jatek, kdy se během minuty jakoby nic vzájemně zamorduje 5 Predátorů a 15 lidí. Je tu totiž znát naprostá úcta k nejlepším lovcům galaxie. Když už lidé nějakého Predátora skolí, tak vždy po velkém boji, s množstvím obětí a většinou s nemalou dávkou člověčí vychcanosti. Arnold byl totiž jen jeden a tvůrci si toho jsou dobře vědomi, proto nad chováním lovených málokdy zakroutíme nechápavě hlavou. Jsou to totiž jen lidé, kteří ne vždy dovedou být hrdiny.

V Predátorech dojde na nakousnutí několika zajímavých témat a určitě tu je potenciál na další chytré pokračování. Co je trochu sráží je nevyrovnanost tempa (typický Antal), uměle zrychlený závěr a ne nejlíp zvládnuté souboje jeden na jednoho. Navíc se (hlavně ve druhé části snímku) občas trochu necitlivě stříhalo a je poznat, že tomu ještě něco málo chybí.

Verdikt:

Až překvapivě dobré navázání na čtvrtstoletí starý film s Arnoldem, které důstojně resuscituje zavedenou značku a je pro predátoří universům tím, čím je pro sérii Rambo jeho poslední díl. Nečekejte velké šachy, ale menší film s na doraz vyždímaným rozpočtem. I přes nevyvážené tempo a uspěchaný závěr tu najdete vše co máte z dřívějška rádi a nemusíte se ani na okamžik zastydět nad tím, že na to koukáte.

Hodnocení: 7/10

autor: Martin "Ruut" Kovařík