Gorilla.cz - vše o filmu a televizi.

Recenze: Iron Man 2 - jak dopadl návrat železňáka?

Podařilo se Jonu Favreauovi udržet laťku nastavenou prvním dílem, nebo je druhý díl po vzoru třetího Spider-Mana přeplácaný kočkopes?

Když nenapravitelný donchuán, požitkář, cynik a příležitostný workoholik Tony Stark (Robert Downey Jr.) na konci prvního Iron Mana veřejně oznámil, že kovový oblek navlíká on sám, upřely se na něj oči celého světa. Spousta amatérů se jej pokusila napodobit, nikdo z nich však neuspěl. I proto se mu stále ještě daří odolávat útokům ze strany US Army, která ho nutí vydat oblek k armádním účelům. Nic ale není tak dokonalé, jak se na první pohled zdá. Tony Stark umírá...

Obloukový reaktor umístěný v jeho hrudi totiž vylučuje škodlivé látky, které mu postupně otravují krev. Tonyho život se zvrtává k větší a větší sebedestrukci. Toho chce využít jeho největší konkurent Justin Hammer (Sam Rockwell), který za pomoci ruského vědce Ivana Vanka (Mickey Rourke) hodlá sestrojit své vlastní Iron Many a vydělat tak balík.

Do toho všeho se pak okolo motá ředitel S.H.I E.L.Du Nick Fury (S. L. Jackson) a Tonyho nová sekretářka Natalie (Scarlett Johansson), na kterou žárlí slaďounká Pepper Pottsová (Gwyneth Paltrow). Na scestí se ale ocitá i Tonyho armádní parťák Rhodey (Don Cheadle), který by sice rád zůstal loajální, musí ale plnit rozkazy armády. A nakonec je tu ještě řidič Happy (Jon Favreau), který je stále Tonyho věrný řidič...

Všeho víc!

To je asi první, co napadne každého po přečtení předchozích tří odstavců. Již od prvních informací o druhém díle bylo zřejmé, že se zde pojede na klasický hollywoodský mustr: když bylo něco úspěšné, narveme do dalšího dílu víc všeho, díky čemu to bylo tak úspěšné. A první Iron Man byl velmi úspěšný.

Tvůrci z Marvelu se proto rozhodli ve druhém díle rozvinout svůj dlouhodobý plán a připravit si půdu pro týmovku Avengers. Odkrývají nové postavy a kompletují mytologii. Nedávný Spider-Man 3 ale ukázal, že i relativně velmi zručný režisér (jakým Sam Raimi dozajista je) ještě zákonitě nemusí takto naložený vůz ukočírovat a nad druhým Iron Manem se proto vznášel obrovský strašák v podobě přeplácanosti.

Překvapení se... koná!

Hlavně skeptiky (do jejichž řad jsem se řadil i já) tedy velmi překvapí fakt, že Iron Man 2 v podstatě dokonale navazuje na první díl a to jak příběhově, tak kvalitativně. Především ale stylově a to se všemi klady i zápory. Favreau stále brnká na rozvernou a lehce improvizační notu a nedbale (ovšem s jistou elegancí) sune příběh kupředu, aniž by i s nárůstem postav nějak trpěla jeho přehlednost. Film je takříkajíc poslepován z více či méně navazujících scének, aby jakoby mimochodem přešel v poměrně slušné finále (v tomto směru je cítit asi největší posun oproti prvnímu dílu).

Hlavní náplní snímku jsou přitom eskapády Roberta Downeyho, během nichž se improvizuje a hláškuje a spíše mimochodem se řeší psychologický posun (Tony Stark přeci jen kapku dospěje). Ve volném čase se buduje podhoubí pro připravované Avengers (postavy, odkazy - štít kapitána Ameriky se tentokrát skutečně objeví a je super). Akce, byť velmi zdařilá, je tu pak, podobně jako v prvním díle, vyloženě do počtu...

Více postav, méně místa

Jestli si s něčím Jon Favreau úplně neporadil, pak s novými postavami, které nemají tolik prostoru, kolik by si zasloužily. Rozehrané jsou přitom výborně, v nekonzistentním a roztěkaném vyprávění pro ně ale nezbylo místo. Motivace se proto vytrácí a zbývá jen pouhé fungování na plátně a archetypální stylizace do jasně prvoplánových funkcí zlý / slizký / tajemný / sexy. Především Rourke nebo Rockwell by jistě dokázali velké věci, jen kdyby dostali příležitost.

Celková povrchnost je tak zásadním problémem obou Iron Manů. Chybí tu něco, co by se jasně zarylo do paměti diváků. Ani jeden z nich vyloženě nevyšumí, film se ale prostě jen žene dopředu, bez zjevného vrcholného momentu. Nejblíže k němu má asi bojová scéna, v níž se naplno rozvlní rezavé vlasy Scarlett Johansson (a Happy dostane velmi zábavně do huby, nečekaně). Jinak ale zůstane v hlavě spíše několik humorných momentů. A to není všechno, na diváky čeká v kinech ještě jedno úskalí:

Lidi třeste se, železný muž běhá po lese...

...zní česká verze kultovní skladby od Black Sabbath. Odstrašující, že? Je bohužel poněkud smutné, že něco podobného platí i o druhém Iron Manovi, který do našich kin vstupuje převážně (až na 4 výjimky) v dabovaných kopiích. Nápad předabovat Roberta Downeyho Jr. je sám o sobě velmi stupidní, neboť humornost snímku tím automaticky klesá o nějakých 20 - 30% Když jsou navíc typově ne úplně šťastně vybraní i někteří další herci (Sam Rockwell to odskákal asi nejvíc), je to už docela malér.

Hřebíčkem do rakve je pak nepříliš kvalitní technická stránka dabingu.Repliky, které po sobě postavy metají ve smrtelném tempu občas prostě zaniknou ve změti hluků, svistů a výbuchů, které se na diváka valí z reproduktorů. Což mimořádně zamrzí u slovního pošťuchování pánů Downeyho a Cheadlea, z něhož v závěrečné akci pochytíte tak třetinu.

Verdikt

Kdyby se vyhodily závěrečné titulky prvního dílu a pustil se hned druhý, nebylo by ani poznat, že se změnil film (leda podle toho, že se změnil černoch). Jon Favreau dokázal udržet styl i zábavnost a jediným zásadním problémem je fakt, že Iron Man 2 je možná až příliš uvolněný a nevázaný, než aby se výrazněji zaryl pod kůži. Chystáte-li se na dabovanou verzi, odečtěte si od mého hodnocení dva body...

Hodnocení: 8/10

P.S.:

Rozhodně si počkejte do konce titulků. Marvel to s tím propojením myslí smrtelně vážně a jestli to opravdu dotáhne, bude to VELKÉ!!!

autor: gr8escaper