Gorilla.cz - vše o filmu a televizi.

Recenze: Jak jsem přežil Disaster Movie

Friedberg a Seltzer jsou zpět, aby redefinovali pojem filmové dno.

Moje následující zpověď obsahuje pár spoilerů. Jestli si tedy nechcete „zkazit zážitek"...

Psychická příprava

Den jako z pohádky. Sychravý podzim si dal na chvilku pauzu a nechal vysvitnout slunko, metro zase jednou jezdí podle toho, kdy dorazím na peron a přede mnou kulturně povznášející devadesátiminutovka v přítmí kinosálu, pravděpodobně následovaná kolektivní výpravou za tekutým chlebem národa našeho. Co může něco takového zkazit? No ovšem, „výběr" filmu. Dnešek je totiž oním historickým dnem, kdy se prvně setkám s výtvorem nevalně známé dvojice Friedberg a Seltzer.

Tihle dva pánové, podle mně dostupných informací, pravidelně mučí lidi svými filmovými výtvory (Děsnej doják, Velkej biják, Tohle je Sparta), v nichž parodují jiné filmy způsobem, za který se v necivilizovaných zemích usekávají končetiny nebo posílá do uranových dolů. Disaster Movie mnohým spořádaným filmovým fandům nahnal hrůzu už trailerem, ve kterém kterém na Iron Mana spadne kráva a nikdo nechápe proč, a tak jsem se dobrovolně rozhodl, že zjistím, která bije. Výraz „sebevražedná mise" možná právě nabral úplně nové rozměry.

Smrtící rozjezd

S nejistotou vstupuji do kinosálu, který je prázdnější než pohledy těch pár novinářů, kteří si dnes přišli zasloužit své vánoční bonusy a společně s dalšími odvážlivci usedám do pohodlných sedaček. Akorát si stihneme vyměnit pár zoufalých pohledů a už nás obklopuje tma tak temná, že by... ne, pozor, je to tady. Nabíhá úvodní logo a hned v zápětí se chlápek z 10000 př.n.l. vrhá po hlavě do obřího lejna. Ha, psychická příprava funguje, nechutné fóry jsem čekal a hned tak něco mě nerozhodí. Friedbergr a Seltzer se budou muset snažit, víc, jestli chtějí dostát své strašlivě pověsti. Borec s dredy se zvedá a běží dál divočinou, přičemž ho zastavuje wrestler, s nímž se pár minut kočkuje a poté pokračuje ve své trase. Vzápětí potkává Amy Winehouse, která vypije na ex obří láhev tequily a následně mu asi dvě minuty krká do obličeje. Krucinál, tohle může být těžší, než jsem si myslel...

Bum, jsme v současnosti a hlavní hrdina se budí ve své posteli. Svět se řítí do záhuby a jediné, co ho může spasit je, když se křišťálová lebka vrátí na své místo. (Neřešit!) Vynadá přítelkyni, že se tahá s raperem, o kterém jsem v životě neslyšel a pokračuje na svou narozeninovou párty, kde má oslavit sladkých šestnáct. Hlavní dějová linka vykrádá Monstrum, pochopil jsem. Heslovitě z párty: Juno, Tahle země není pro starý, Superbad, Wanted, Muzikál ze střední, Justin Timberlake, Jessica Simpson. Jak? Už nemám ponětí. Humor? Nepřítomen.

Mezi katastrofami

Zemětřesení, všichni vybíhají ven a katastrofa pokračuje. Juno vyhrává cenu za nejotravnější filmovou postavu roku i přes to, že jsme nuceni sledovat smrt Hannah Montany načtyřikrát. Nevíte kdo to je? Nevadí, určitě nejste sami. Začínám cítit, že pověsti nelhaly a se zdravou kůži dneska nevyváznu. Přichází zásadní otázka: Kdo spasí svět? Iron Man? Spadne na něj kráva. Hellboy? Spadne na něj kráva. Bruce Banner? Ano! Změní se v Hulka... spadne na něj kráva. Proboha, kdo spasí mě?!

Kontroluji čas na hodinkách a zjištuji, že uplynulo přibližně 30 minut. Přísahám, že cítím, jak mi odumírají mozkové buňky, ale tohle není chvíle na to, být slaboch. Kdepak, nemůže mě rozhodit, že čtveřice lidí, kteří jsou mi lhostejnější než poslední film Stevena Seagala, právě nakopala zadek holkám ze Sexu ve městě a vběhla do skladiště, v němž následuje desetiminutová hudební vložka se zpívajícími plyšovými chipmunky. Ti poté zmutují do obětí metalu a zpucují moji „oblíbenou" postavu, která nezavře hubu ani s extrahovanou páteří. Začínám cítit silnou únavu a klesám hluboko do sedačky jako ostatní kolem mě. Všichni v sále si rukou zakrývají oči, protože už nemají sílu dál trpět. Jsme však teprve v polovině filmu. Co si Friedberg a Seltzer přichystali dál?

Bolestivý dojezd

Od tohohle bodu už si nejsem zcela jist, jestli jsem byl nadále celou dobu při smyslech, tudíž se omlouvám, jestli moje vzpomínky nedávají smysl. Mám pocit, že Batmana zachytilo projíždějící auto a odtáhlo ho pryč, z kanálu vylezly postavy z Kouzelné romance a rozdaly si to v pouliční taneční soutěži, někdo zmlátil plyšovou Kung Fu Pandu a Beowulfa (Bože, už uhoď!), Christensenův Jumper se napíchnul na meč prince Kaspiana a malý černý Indiana Jones dával hlavnímu hrdinovi rady ohledně sexu. To vše v časovém rozmezí, které bych odhadoval tak na pět hodin, za absence jediné vzdáleně vtipného okamžiku. Uh... Konečně je tu závěrečná scéna, ve které všichni (!) zúčastnění zpívají silně nepovedenou vykrádačku I'm f*cking Matt Damon. Jsem zlomen a sesazuji Uweho Bolla z trůnu největšího filmového břídila současnosti. Vážně to byl jeden a ten samý film?

Procitnutí

Nakonec ještě zjišťuji, že si čtyři hlavní herci rozdělili ve filmu asi 20 rolí (Hellboy = Kaspian = Jumper = Beowulf = Chigurh atd.) a závěrečné titulky doprovází jakési alternativní záběry, kde postavy v těch samých situacích říkají úplně jiné (stejně nevtipné) věci. Friedberg a Seltzer vzkazují: „Tenhle film neměl scénář a jsme na to hrdí!"

V sále se rozsvěcí. Přeživší za hrobového ticha a se sklopenými hlavami opouštějí kinosál. Mám pocit, že život mimo kino je vlastně krásná věc a začínám věřit názorům výchovných poradců, že filmy mohou být nebezpečné. Vycházím ven a sluneční paprsky jako by mě opět vrátily do reality. Vážně to mám za sebou? Nebyl to všechno jenom sen? Určitě mě to nestálo nějaký smysl nebo končetinu? Díky bohu. Friedberg a Seltzer... NIKDY VÍC!

Hodnocení 0/10

Jiná volba: Vážně mám začít jmenovat?

Disaster Movie
Komedie
USA, 2008, 90 min
Režie: Jason Friedberg, Aaron Seltzer
Hrají: Carmen Electra, Tony Cox, Tad Hilgenbrink, Roland Kickinger

autor: Karel Ryška