10. 01. 2008 01:00 | Rubrika: Film | Recenze
Recenze: Východní přísliby - Viggo Mortensen ve službách ruské mafie
Potetovaný Viggo Mortensen drsným ruským mafiánem s Naomi Watts po boku v nejednozačné gangsterce Davida Cronenberga.

Východní přísliby začínají poměrně nenápadně. Dva muži ruského původu, jeden holič a druhý jeho zákazník, si užívají nezávazné konverzace. Jeden osudový tah břitvou nám však napoví, že postavy se budou záhy dostávat do mnohem větších šlamastyk než je nedůkladné oholení tváře. Východní přísliby Davida Cronenberga však nejsou typickým snímkem pro jeho tvorbu a úvodní scéna vás tak může uvést v omyl, poněvadž se děj náhle přesune ke zmateně se procházející a očividně těhotné dívence. Ta vyčerpáním (a od krve) omdlí v nalezené lékárně a je převezena do nemocnice, v níž umírá, nikoliv však její dítě. Anna, místní lékařka, nalézá v dívčiných šatech rusky psaný deník a vydává se po jeho stopách zjistit důvod, proč se ocitla na jejím operačním stole, ale především najít vhodné zázemí pro osiřelé dítko. Dostává se do ruské restaurace Trans Siberian, kde se odehrává přeci jen více než je na první pohled znát a která pro „obyčejné dobré lidi" představuje potencionální nebezpečí.
Netypický Cronenberg v netypicky mafiánském snímku
Východní přísliby se podobají Cronenbergovu předchozímu snímku, Dějinám násilí, a to nejen přítomností Vigga Mortensena v hlavní roli (tak trochu mi tu připomíná Eda Harrise právě z Dějin násilí) a příběhem skutečných lidských osudů (nahrazující až fantasmagorické výjevy typu Moucha), ale především tím, že divák netuší, co od filmu v jeho průběhu čekat. Zatímco v Dějinách násilí se tento fakt týkal jediné a navíc hlavní postavy, v tomto případě se jedná o většinu postav. Téma sice svádí ke škatuli gangsterského dramatu, řadícího se mezi De Palmovy a Scorseseho snímky, ty se však vyznačují tím (mimo to, že jsou spíše sledem epizodek mapujících životní dráhy jedinců), že o postavách víme už téměř vše z úvodních monologů.
Naproti tomu Cronenberg zde dlouho mlží, podstatné věci jsou řečeny povětšinou jen jednou a postavy nám představuje pozvolna a velmi opatrně (motivy objasňující jejich, jinak chvílemi až nepochopitelné, konání jsou nám předkládány až později, ne-li vůbec). Také linie vrství jednu přes druhou a není jasné, jak a jestli vůbec je v závěru pospojuje. Nasnímal tak film svým typicky odosobnělým stylem, kdy se stává pouhým pozorovatelem a teprve později na nás vyrukuje s nějakým soucitem a porozuměním.
A jaké postavy nám Cronenberg servíruje?
Anna (Naomi Watts) sice uvádí celý děj do pohybu, figuruje v něm však spoustu jiných postav. Návštěva restaurace Annu (a nás) přivádí do světa hierarchie ruské mafie, v níž ten na první pohled nejvřelejší stařík může být tím, kdo tahá za nitky a nechá vás bez mrknutí oka zmizet a nenápadný pěšák zase může být chytřejší, než vypadá. Ve zdejší hierarchii sedí na nejvyšším stupínku šéfkuchař Semyon (Armin Mueller-Stahl) a hned pod ním jeho nepovedený synek Kirill (Vincent Cassel), kterému však i přes nepatřičné vnější chování nechybí smysl pro rodinu a přátelství. A nakonec je tu níže patřící a zatím neplnoprávný „člen rodiny", řidič Nikolaj (Viggo Mortensen), mající jasnou filozofii o svém místě („Jsem jen řidič. Jedu doprava, doleva"), pozvolna stoupající na pomyslném žebříčku důležitosti a příležitostně fungující jako čistič, šmikající mrtvolám články prstů.
Nikolaj je na první pohled příklad typicky bezcitného a za každou cenu tvrdého pěšáka („Kdo je ta holka?" „Patrně nějaká děvka pro tvýho otce") neváhajícího si v zájmu reputace típnout zapálenou cigaretu o jazyk. Setkání s Annou však zapříčiní, že vyplují na povrch pravděpodobně dávno pohřbené světlejší stránky jeho charakteru (prvním prolomením ledů je skvělá scéna v autě). Kromě velmi volného sbližování těch dvou Cronenberg mimo jiné poukazuje na odlišnost lidí, patřících do jiných skupin či světů (rodina a „rodina"/dobro a zlo) a právě těžkost tohoto rozhodování zvolit si svou stranu. Diváka tak v souvislosti se zmíněnou hierarchií a Nikolajem jistě napadne známé ponaučení: Jakmile vstoupíte do systému, už z něj nelze vystoupit.
Brutální scény dají zapomenout scénáři i hudbě, ne však hercům
Lví podíl na zmíněných pozitivech, jenž navozují pocit sofistikovanosti, má jistě i vcelku neznámý scénárista Steven Knight (má na triku rovněž scénář k připravovanému snímku Tonyho Scotta Emma´s War), který kromě dobře napsaných postav přispěl především svými přesnými dialogy. Pokud máte strach z hudby Howarda Shorea, jež především v Dějinách násilí (i přes svou zřejmou kvalitu) kazila výsledný dojem, tady se Shoreovi zadařilo. Ono se s ní taky dost šetří (Cronenberg chtěl asi mít větší pocit autenticity) a zaznívá jen občas. Rovněž s násilím, tak typickým pro tento žánr, se zbytečně neplýtvá. Když už se ale k nějakému režisér uchýlí, stojí za to. Pokud vám akční scény (dá-li se jim tak říkat) z Dějin násilí přišly až krutě realistické a brutální, souboj v sauně, z nějž strach a zároveň dynamika pohybu jen čiší (něco podobného je k vidění v třetím Bourneovi), se vám silně vryje do paměti.
Z herců jednoznačně vyniká Nikolaj s kamennou a zjizvenou tváří Vigga Mortensena, jenž si vystačí s minimálními výrazovými prostředky a přesto působí naprosto dokonale. Oscarová nominace mu snad neunikne. Jeho ženský protějšek, Naomi Watts, je výborná především ve společných scénách s ním, v těch ostatních už tolik ne (a působí v nich tak trochu asexuálním dojmem, fanoušci Mulholland Drive ať si nechají zajít chuť;o). Chemie naopak příliš nefunguje u dua ruských gangsterů v podání Armina Muellera-Stahla a Vincenta Cassela, každý zvlášť však dokázal s grácií vybalancovat všechny polohy své postavy, s výjimkou Casselova/Kirillova závěrečného dilematu.
Rozporuplné finále
Konec vůbec bývá Cronenbergovi často vytýkán, skoro to totiž vypadá, že v zájmu uspokojení mainstreamového publika (kterému jinak neholduje a ono mu naopak nerozumí) zbaběle.....to už si doplňte sami. Přesto má závěrečný twist opodstatnění, pomůže vám totiž lépe pochopit postavu Nikolaje jako muže lapeného mezi dvěma světy. Více zamrzí úplné finále, které navozuje pocit, že jste spíše než plnohodnotný film celou dobu sledovali prolog k připravované mafiánské sáze. Ale to vás snad neodradí, stejně jako ruský přízvuk většiny postav, který minimálně prvních 20 minut slušně tahá za uši.
P.S. Poslední záběr na Vigga Mortensena je COOL!
Hodnocení: 8/10
Podobné filmy: Dějiny násilí 7/10, Training Day 7/10, Zběsilý útěk 8/10, Skrytá identita 7/10, Carlitova cesta 9/10, Zjizvená tvář 7/10, Krycí jméno Donnie Brasco 9/10, Crash (1996) 7/10, Pavouk 5/10
Východní přísliby / Eastern Promises
Drama / Thriller / Krimi
USA, 2007, 100 min
Režie: David Cronenberg
Hrají: Viggo Mortensen, Naomi Watts, Vincent Cassel, Armin Mueller-Stahl, Sarah-Jeanne Labrosse, Jerzy Skolimowski
autor: Jan Mazanec


diskuze
zalinkovat:
přeposlat článek
verze pro tisk












