Gorilla.cz - vše o filmu a televizi.

Recenze: Robin Hood - návrat hrdiny

Robin Hood je zpátky. Líbá ženy na potkání, střílí přesněji než Robocop, vypadá jak Jared Leto a průšvihy nevyhledává - najdou si ho samy. Jak se nám líbil?

První velká televizní premiéra roku 2008 je za námi. Robin Hood, kterého v roce 2006 natočila anglická BBC, se vrátil z křižáckých válek, nevypadá to ale, že by při všech těch hrůzách v boji se Saracény přišel o nadhled.

Errol Flynn s drzým úsměvem

Přesně tak by se dal nový Robin Hood v podání Jonase Armstronga popsat. Je to hodně moderní verze, těsně na hranici mezi vymydlenou učesaností a aspoň nějakou historickou věrohodností. Nový Robin je zkrátka frajer a v pohodě. Ví, že když bude chtít, nechá vám šíp prosvištět mezi varlaty tak, že vás rozesměje šimrání sokolích kormidel (tak se těm peříčkům na konci říká). Taky je to trochu průšvihář - nedá si říct, takže se hodně naběhá (a v budoucnosti i nastřílí), aby ze všech těch šlamastyk vyvázl se zdravou kůží. Sebejistý, pobavený úsměv mu z tváře téměř nikdy nemizí stejně jako křesťansky pozvednuté obočí - snad jen když jde o život několika nevolníků z jeho panství, které chce šerif z Nottinghamu za krádež mouky pro výstrahu pověsit, začne brát věci vážně. A překvapivě právě v téhle poloze je o dost sympatičtější a přesvědčivější než jako frajersky poskakující verze, která v půlce šermovačky políbí lepou děvu a pak se pokračuje dál. Být to v 50. letech, tak tuhle bezstarostnost chápu, být to nový Fanfán Tulipán, tak to taky chápu, ale jsme ve 21. století v době, kdy se hrdinům naopak dávají realističtějí kontury. Z těch několika Robinů Hoodů, co jsem za svůj život viděl (televizních i filmových, vážných i komediálních), mi Jonas Armstrong - bohužel - zatím sedí nejméně.

Úplně přesvědčivý není ani casting Robinovy budoucí tlupy. Když si vezmu, jak charisma doslova ukapávalo v Robinovi ze Sherwoodu z Raye Winstona coby Willa Scarletta a vlastně z většiny bandy kolem Hernova syna, je nová Robinova družina dost dietní a zaměnitelná. Totéž se týká i prvoplánového Gisburna, naopak Šerif z Nottinghamu zděšeně hledící na rozmačkaného ptáčka ve své dlani nebo Lady Marian ohánějící se od začátku lukem vypadají jako docela dobré volby.

Trefa do černého?

Samozřejmě, první díl je první díl a je třeba ho brát s rezervou. Charaktery se nejspíš ještě vykreslí, příběh rozjede. Už teď je vidět, že dialogy patří s přehledem k tomu lepšímu a vtipnějšímu, co můžeme na obrazovkách vidět, akce má spád a i když je občas přehnaná, dokáže si udržet pozornost. Jinými slovy, vůbec to není špatná vpodstatě rodinná alternativa k seriálům běžícím na jiných stanicích, ale na to, aby mě nový Robin Hood přišpendlil do křesla pravidelně každou středu večer, to taky nebylo. Náhodným setkáním se ovšem vyhýbat nebudu, na to běží historických dobrodružných seriálů příliš málo.

Rozhodující bude, jak budou na Robina Hooda reagovat diváci. Středy jsou poměrně dobrý tah, jak vyrazit s tímhle hrdinou do útoku, ale to ještě nic neznamená. Oceňovaní Podfukáři před rokem na ČT propadli. Bude britpopový Robin Hood úspěšnější? A jak se líbil vám?

autor: Lukáš Franta