Omega Man: Já, legenda bez Willa Smithe

12. 12. 2007 14:19 | Rubrika: Film | Grindhouse

Omega Man: Já, legenda bez Willa Smithe

Charlton Cheston přijíždí a chová se, jako by mu patřil celý svět. Není divu. Je poslední člověk na Zemi.

Až tento týden (u nás v lednu) vstoupí do kin Já, legenda s Willem Smithem, pro většinu lidí to bude nový a strhující příběh posledního člověka na Zemi. Ve skutečnosti to ale nebude poprvé, co se bude Robert Neville, poslední člověk na Zemi, který díky své vakcíně přežil záhadnou virovou nákazu, projíždět opuštěnými ulicemi New Yorku zarůstajícími trávou tam, kde by ji za normálních okolností vyšlapaly davy lidí.

Richard Matheson se představuje

Když v roce 1954 vydal Richard Matheson svůj román I am legend, sám netušil, jak neuvěřitelným způsobem to jeho kariéru nastartuje. Příběh Roberta Nevilla, posledního člověka na Zemi vzbudil svojí výchozí zápletkou pozornost a Matheson se rychle uchytil nejen jako autor povídek a románů, ale také jako scénárista. Už jeho další román The Shrinking Man z roku 1956 se dočkal o pouhý rok později své slavné filmové verze pod názvem The Incredible Shrinking Man (remake se připravuje) a v dalších letech pak Matheson rovnoměrně dělil svoji pozornost mezi psaní románů, povídek a televizních a filmových scénářů (většinou podle svých románů). Podílel se na řadě westernových a sci-fi seriálů, spolupracoval s Rogerem Cormanem na jeho Zániku domu Usherů a Havranovi a byla to jeho povídka Duel, podle které Steven Spielberg natočil svůj první slavný film (scénář psal samozřejmě Matheson). Jinými slovy, pokud jste o panu Mathesonovi zatím neslyšeli, je to spíš váš problém, protože tohle není žádné spisovatelské ořezko.

Já jsem Omega Man

Omega man je v pořadí druhá ze tří filmových verzí, kterých se I am legend dočkalo. A určitě stojí za pozornost, protože i když to není absolutní nářez a zub času ji místy ohlodal na kost, špinavost a neučesanost přelomu šedesátých a sedmdesátých let, které ještě vynikají tváří v tvář uhlazeným sterilním filmům 21. století, jsou z něj cítit dostatečně. Co na tom, že Charlton Heston tu běhá ve svazáckých teplákách do půl pasu nahý a nestydí se za své ochabující svalstvo. Co na tom, že mutanti jsou obyčejní herci natření na bílo, navlečení do černých kuten a se špatně vloženými žlutými kontaktními čočkami. A co na tom, že v akční scéně na motorce, při které hlavní hrdina s poslední ženou na Zemi ujíždí před mutanty, sedí na motorce zřetelně Hestonův dubler. Patří to k době, patří to k té realistické ušmudlanosti a mezi námi, vadí mi to o dost míň než do očí bijící CGI efekty (které se alespoň soudě podle traileru nevyhnuly ani Já, legenda).

Po pravdě řečeno, jsem hodně zvědavý, s čím přijde v nové verzi Francis Lawrence, protože začátek Omega mana nemá chybu (a bohužel tuhle úvodní sekvenci už pak až do konce nic nepřekoná). Robert Neville se v něm projíždí červeným kabrioletem po prázdném New Yorku, ulice jsou široko daleko prázdné a to i v celcích (ve skutečnosti prázdné nejsou, v řadě záběrů se mihnou chodci, auta a v jednom celku si to po horizontu hasí nadzemka, ale nic z toho kupodivu neruší:-) a Charlton Heston je přesvědčivým a cynickým postapokalyptickým konzumentem pozůstatků světa, jak ho známe. Řítí se ulicemi plnou rychlostí a když se lehce vyseká (,,Poldové nejsou nikdy tam, kde je člověk potřebuje"), prostě si vezme jen kanistry s benzínem, jde do nejbližšího autosalonu, pokecá s vysušenými mrtvolami, vybere si auto, chvilku smlouvá s těmi vydřiduchy o ceně a nakonec skrz výlohu odjede. Stejným způsobem vybírá oblečení a tu a tam pokropí ze samopalu domy, ve kterých se něco šustne. Večer pak pokecá ve svém domě přeměněném na pevnost s figurinou, zahraje si s ní šachy a v zásadě si tak nějak žije v pohodě. Tohle trvá skoro půl hodiny a je to bez debat nejlepší pasáž filmu. Všechno, co přichází v příběhu později, je standardní akční výplń, v níž Neville bojuje s těmi, kteří na nákazu neumřeli, ale zmutovali do podoby nočních tvorů ničících pod vedením náboženského fanatika zbytky starého špatného světa. A jestli jsou ti tvorové nalíčení lidé nebo tvorové uhňácaní z pixelů, to už je víceméně jedno. Tak jako tak se jedná o strašidelnou naháněčku v ulicích New Yorku.

Nový impuls dostává Omega Man v okamžiku, kdy se na scéně objeví další nenakažená živá bytost - žena. Najednou nejde jen o přežití, ale o zachování rodu (,,Jste schopen s tím něco udělat DOKTORE – tedy, poté co jste ztratil 200 milionů pacientů?“). Neville zjišťuje, že lidí, kteří přežili nákazu je víc a s jejich pomocí se snaží znovu vyvinout sérum, které mu zachránilo život a které by mutanty vyléčilo. Film se přitom nevyhýbá ani tématu sexu – poslední muž a poslední žena na Zemi prostě absťák mít musí. Cena, kterou oba za objevení nové naděje zaplatí, je ale vysoká a pokud někdo čeká happy end, dočká se ho jen napůl, protože je utopený v krvi - a zakončený možná až příliš laciným symbolickým záběrem.

Omega man není dokonalý film, protože Boris Sagal nebyl vizionář, ale jen rutinér, jakých běhá po Hollywoodu plno, na druhou stranu, pokud si odmyslím všechno jen ne strašidelnou partičku zmutovaných albínských mnichů, kteří jako by vypadli z televizních pohádek československé televize, to hlavní – atmosféru světa, který ze dne na den umřel a pomalu se rozpadá na prach, si uchovává dodnes. Nabízí slušný počet akčních scén, udrží si rychlým spádem vaši pozornost od začátku do konce a hlavně má jednu silnou stránku. Scénář plný skvělých dialogů. Charlton Heston jako Neville de facto od začátku do konce cynicky a sarkasticky hláškuje (,,Jsi zavržen! Jsi pozůstatek minulosti!“ - ,,A ty jsi pytel sraček.“) a jakmile se na scéně objeví další postavy, automaticky se k němu přidávají (,,Jste bůh pane?“ - ,,Napřed zjistíme jestli je aspoň doktor, než ho povýšíme, okay?"). Výsledkem je akurátní hodinu a půl dlouhá, na dnešní poměry technicky zastaralá, ale pořád slušně odsýpající zábava, která ve svých nejlepších okamžicích i díky Hestonově účasti připomíná Planetu opic. Musíte mít k její naivitě kapku tolerance, přece jen je to už 36 let stará záležitost, ale díky základnímu nápadu má pořád dostatek sil na to, aby vám utkvěla v paměti. Pokud se to Francisu Lawrencovi povede alespoň stejně dobře (a to by mělo, protože má o dost větší talent), může se stát do kin právě přichezející Já, legenda událostí zimní sezóny.

Hodnocení: 7/10

The Omega Man
Sci-Fi / Drama / Thriller
USA, 1971, 98 min
Režie: Boris Sagal
Hrají: Charlton Heston, Brian Tochi, Anthony Zerbe

Co jste možná nevěděli:

- Původně měl být opuštěný New York komplet postavený jako kulisa, ukázalo se to ale jako příliš drahá varianta a tak nouze stvořila mnohem jednodušší řešení. Boris Sagal si při projížďkách LA všiml, že ráno o víkendech jsou některé ulice liduprázdné. Úvodní sekvence Omega Mana tudíž vznikla především v době, kdy slušní lidé nepracují a teprve si čtou sobotní noviny.

- První filmová verze Mathesonova románu s výmluvným názvem The Last man On Earth vznikla v roce 1964 s Vincentem Pricem v hlavní roli. Původně ji měla natáčet dnes kultovní produkční společnost Hammer Films, ale nakonec práva na zfilmování skončila u producenta Roberta L. Lipperta, jehož tvorbou bychom mohli naplnit celou tuhle požehnáníhodnou rubriku.