22. 10. 2007 14:37 | Rubrika: Televize | Reality show | Slovensko hledá SuperStar 3
Slovensko hledá SuperStar 3: 1. finále - Rok našeho narození
Incheba Expo Aréna zažila první finále třetího ročníku. Jak se podařilo?

Týýýý vole, tak to je monumentální, uniklo mi z úst, když se na obrazovce objevila Incheba Expo Aréna s pódiem, které si v ničem nezadá s tím americkým. Led-diodové stěny kam se podíváš, veká obrazovka, žádné hloupé animace, výběžek z pódia, po kterém se dá dojít až mezi šílící dav – tady by nejspíš začal metat kozelce od prvního finále i Zbyněk Drda. A do toho Brunův hlas vítá soutěžící, moderátory a porotu. Kdyby jeho úvodní slova o dosavadním průběhu SuperStar ilustroval pořádně našlapný sestřih, bylo by to dokonalé. I tak je ale jasné, že Markíza se chce vytáhnout a ukázat, že u ní to umí Nunez a spol. ještě líp než na STV. Jak se celý večer s tématem Rok mého narození podařil? Tady je rekapitulace
Robo Šimko
Queen-I want it all (1989)Robo si udělal takový soukromý rockový večírek a bylo na něm vidět, že nejraději by Incheba Expo Arénu nadšením zbořil. Na obrazovce za ním šlehaly plameny, Robo běhal nahoru dolů, točil vlasy, roztleskával publikum a na zpěvu se to samozřejmě odrazilo. V podstatě ani nemá smysl ho nějak vážně hodnotit, kdyby mi někdo řekl, že na pódium vběhl ožratý rockový fanoušek a zmocnil se mikrofonu, tak mu uvěřím. Show okolo ale byla skvělá, Robo publikum nakopl a dokonce došlo i na kytarové sólo. Já jsem se bavil.
Laco Lučenič: Dobrý energetický začátek, přitom jsi to neměl jednoduché, Freddie Mercury a ten jeho bubeník, to je laťka slušně vysoko.
Dara Rolins: Oceňuji hlavně choreografii, jsi pódiový typ, vstoupil jsi sem bez strachu, rocker jak má být, já jsem spokojená.
Palo Habera: Velmi dobře jsi to zvládl, ty vokály jsi zvládl svým chraplákem, trošku falešně v refrénech, ale velmi dobré vystoupení, rocker by neměl v dalších kolech chybět a to jsi ty.
Dominika Mirgová
Vanessa Williams-Save the best for last (1991)I když si myslím, že její barva hlasu se k téhle písničce zas tolik nehodí, Dominika mi udělala velkou radost, v jednu chvíli jsem měl dokonce mrazení v zádech a náběh na slzu v oku. Je skvělé vidět, že má někdo talent, být u toho, když dělá další krok na cestě za svým snem a nechat tu pozitivní energii z něj přenést přes lidi v publiku a televizní obrazovku až k sobě. Dominika zatím odvádí nejstabilnější výkony a čím dál víc si myslím, že letošní ročník vyhraje právě ona. Jen bych to nerad zakřiknul.
Dara Rolins: Mně se líbí dynamika a cit, jak s tím pracuješ, jak otvíráš a zavíráš tóny, to se nedá naučit, to prostě máš. Velmi příjemná je energie, kterou vyzařuješ, takže dnes celkový dojem na jedničku.
Palo Habera: Že i pomalá písnička může být velmi pěkná a dynamická, to jsi právě ukázala, tys ji zazpívala na 99,99% tak, že by to ve studiu prošlo. Zajímavé je, že když už se blíží k nějakému problému, tak vytáhneš něco úplně jiného, jsi talent od boha, výborné to bylo.
Laco Lučenič: V rádiu bych to nedoposlouchal, ale tys vynechala ten nejkýčovější podtón a polidštila ji pro mé uši.
Ivana Kováčová
Whitney Houston-Im your baby tonight (1990)Ivka zazpívala skvěle (až na ty nepodařené výšky před koncem), i když ne tak skvěle, jak to umí. Navíc je zrovna tohle taková nezávazná 80´ až 90´písnička, ze které si ani v originálu moc emocí nevezmete a Ivka tomu nepřidala. Talent ale znovu ukázala, znovu byla okouzlující a pořád zůstává jednou ze žhavých kandidátek na vítězství.
Palo Habera: Každý máme někde svoje hranice a je dobré je odhadnout předem. Já si myslím, že máš na to, ale ne až tak moc. Těch vysokých tónů je tam strašně moc a ke konci už ti docházela síla, cítil jsem tam určitou bezradnost. Být na tvém místě, vsadím na jinou věc, tohle bylo hodně ukřičené.
Laco Lučenič: Já dokonce i tu ukřičenost jsem schopen použít svým tradičním způsobem. Ty se pomaličku měníš z takového malého nejistého děvčátka na tříhlavého draka. Ty máš výborný timing, čímž vzniká v tvém zpěvu napětí. Je to dobré:-)
Dara Rolins: Ty jsi taková malá, ale leze z tebe velký hlas. Vybíráš si tak těžké věci, ale zvládáš to, i když s chybami, takže jsi na nejlepší cestě, aby z tebe jednou byla velká zpěvačka.
Marcel Berky
Richard Marx-Right here waiting (1989) Dobrá volba písně, skvělý výkon. Marcel zazpíval čistě, s citem, byť trošku konzumně – velký osobnostní vklad jsem tam nenašel, ale zase to bylo zřejmě poprvé, co jsem si dokázal představit, že s něčím takovým (dokonce přímo s tímhle) by i v běžné praxi mohl bodovat. Co ty vlasy?!
Laco Lučenič: Navzdory tomu, že to zpíváš současně, tak to bylo i velmi autentické. Bylo to pocitově velmi blízko originálu.
Dara Rolins: Mně se to velmi líbilo, dokázal jsi, že umíš zazpívat i rovné tóny.
Palo Habera: Začátek trošku nejistý, ale pak to bylo skvělé. Richard Marx napsal krásnou písničku, ta melodie tam byla, jsem rád že jsi byl disciplinovaný. Dnes jeden z nejlepších výkonů.
Vierka Berková
Mariah Carey - Emotion (1991)Nevěřím vlastním uším. Místy fenomenální (a skoro bych řekl, že zase v těch nejtěžších a nejvyšších pasážích) a po většinu času proložené otřesnými chybami a nepříjemně zabarveným ostrými tóny – Vierka by potřebovala zavřít na nějakou dobu s kvalitním učitelem do bunkru, kde by se naučila přechody, nižší tóny, neječet a za rok by vylezla ven jako hvězda. Konec už byl úplná cirkulárka, tvařme se, že jsme to neslyšeli:-)
Dara Rolins: Tohle bude poprvé, co tě nepochválím. Vybrala sis písničku, která je strašně vysoko a bylo to od tebe ukřičené. Slyšela jsem tě zpívat lépe, ale pořád jsi mezi mými favority.
Palo Habera. U mě totéž jako u Ivany, ukřičené a navíc, sorry za výraz, trochu odfláknuté, jako bys přípravě nevěnovala tolik času. Pro mě trochu karaoke.
Laco Lučenič: Vysoko si zarubala, ale pravda je, že většina zpěváků vedle téhle písně může jen tiše projít.
Tomáš Krak
Joe Cocker a Jennifer Warns - Up Where We Belong (1982)Simon Cowell by nejspíš s krutým, ale potutelným úsměvem řekl, že Tomáš nemá X –factor. Smůla, je nám líto, ale tak to je a nic se s tím nedá dělat (dokonce ani ten parfém nepomůže). Kraken se na jevišti ztrácí, navíc si vybral písničku, která bez chrapláku a druhého hlasu nevynikla a rozplizla se jak amaroun mrštěný o stěnu. Nuda. Podle mě se Tomáš pro tohle nehodí, víc mu sedí kytara a klidnější publikum.
Palo Habera: Ta písnička neměla začátek, ani logický vrchol, neměla vývoj. Většina těch tónů byla stejná a tím vzniká nuda. Čekal jsem od tebe víc.
Laco Lučenič: Na můj vkus trošku dietní.
Dara Rolins: Ty jsi jako počasí, jeden den vyjde slunce, jiný den bouřka, dnes to bylo zlé, slyšela jsem tě zpívat stokrát líp, sorry.
Michal Chrenko
Peter Nagy-Poďme sa zachránit (1990)Michal udělal ohromný kus práce, zdravě se vyhecoval, vybral si chytlavou věc a nastoupil s úsměvem a chutí, to je ohromné plus. Ale kolem mě to stejně tak nějak projelo. Hm. Hm. Proč bych mu měl přesně posílat hlas? Ale berme to takhle, Mišo. Není v tom nic osobního, jen si myslím, že patříš za klavír, do komornějšího prostředí a k dost specifickému druhu písní, převážně baladám. A navíc - Aneta Langerová mě taky nechávala chladným, takže třeba to celé vyhraješ.
Laco Lučenič: Velmi dobré, možná bych přidal ještě trochu té Petrovy dekadentní hravosti.
Dara Rolins: Mně se líbilo, že jsi to zazpíval jako chlap a líbí se mi ten přerod z tichého nenápadného chlapce v pódiového draka. Mně se to líbilo.
Palo Habera: Tvoji kolegové v budce by si mohli všimnout, že někdy méně je víc. Mně jsi přesvědčil tím, že začínáš být i pódiový typ.
Natália Hatalová
Lisa Stansfield-All around the world (1989)Tak za prvé, už nikdy si Natálko nenech udělat účes, který ti zakryje oči a udělá z tebe postavu ze StarTreku. Za druhé – spousta krásných pasáží, kdy mě Natália překvapila. Za třetí – chyběla tomu v poslední době tak skloňovaná dynamika, refrény nevynikly zdaleka tolik, jak u originálu, jako by to byl takový neucelený mišmaš. Za čtvrté: Kamera, kamera, kamera. Minule to šlo a kontakt s kamerou je důležitý – zvlášť když ostatní na něj taky kašlou. Zpívat lidem v sále je určitě fajn, ale tohle je televizní show a rozhodují diváci u obrazovek. Za páté: Zůstávám fanouškem a držím palce:-)
Dara Rolins: Slyšela jsem tě zpívat líp, ale jsi extrémně muzikální a talentovaná, na první pokus to bylo v pořádku, ale chce to ještě na tom zapracovat, na intonaci, na vysokých tónech, ale jinak to bylo krásné.
Palo Habera: Nebylo to až tak katastrofické, bylo to příjemné, až dokud nepřišly ty vysoké tóny, kde to nebylo ono. Ale patřila jsi k té lepší půlce dnes.
Laco Lučenič: Pro mě to bylo v jistém smyslu nejstylovější vystoupení večera.
Martin Konrád
Michal Penk – O bláznech (1992)Nejsměšnější nebývá upřímnost, ale ten slovenský přízvuk, který z ní dělá ,,upšímnost“. Martin se s češtinou moc úspěšně nepopral, jinak ale zazpíval soustředěně a když si odmyslím všechna ta zmasakrovaná Ř, musím žíct, že se mi to líbilo. Dobrá voba písně, její duch zůstal zachován, vlastně podobný případ jako Marcel Berky.
Palo Habera: Myslím, že jsi zvolil dobrou cestu, dokonce ti ta píseň seděla k tvému image. Co se týká zpěvu, zajímavé je, že ten nejvyšší tón jsi zazpíval bezchybně, jinak tam byly chyby, ale celkový dojem jsem z toho měl fajn.
Laco Lučenič: Potěšil jsi mě, umíš pracovat s publikem, vytáhl jsi polozapomenout písničku, kterou jsi využil ve svůj prospěch, příjemně jsi mě překvapil.
Dara Rolins: Musím říct, že jsi mě na začátku překvapil tím výběrem, protože já ji ráda nemám, ale v tvém podání mě bavila.
Alex Zelezníková
Belinda Carlisle - Heaven is a place on earth (1987)Alex určitě překvapila, tohle dopadlo výrazně lépe, než jsem čekal, obzvlášť barva hlasu kupodivu seděla, tady jsem se těžce sekl. Chybám se sice neubránila, ale podstatné je, že do toho šla naplno a i když nepatří do té lepší poloviny, nebyla ani zdaleka nejhorší. Je to trochu specifická zpěvačka, která by si měla dávat velký pozor na výběr písní. Ten potenciál tam je, s Robem ve společné písni se mi líbila skoro nejvíc, tihle dva měli zpívat Joe Cockera:-)
Laco Lučenieč: Líbilo se mi jak, se projevovala ta tvoje zdravá arogance. Bohužel tam byly nejistoty a mnohokrát na důležitých místech.
Dara Rolins: Refrény na jedničku, byly tam chyby, ale myslím si, že jsi kolo od kola lepší.
Palo Habera: Hlasově ti ta písnička seděla, ty sloky problém, refrény ok, průměrně dobré.
Moje pořadí: 1. Dominika Mirgová, 2. Marcel Berky, 3. Ivana Kováčová, 4. Natalia Hatalová, 5. Martin Konrád, 6. Robo Šimko 7. Viera Berkyová, 8. Alex Zelezníková, 9. Michal Chrenko, 10. Tomáš Krak
První finále je za námi a i když mělo své mouchy a místy i masařky (šílená stopáž, místy divný zvuk, kvalitativní pokles výkonů, vizáž některých zpěváků), myslím, že laťka zůstala tam, kde ji nechaly minulé dva ročníky. Co mi vyrazilo dech, to byla scéna – rozdíl mezi ní a dílem nováckého Mr. Flemminga je stejně patrný na první pohled jako rozdíl v celém režijním a dramaturgickém pojetí. Zatímco v ČHS3 byla mezi pódiem a diváky mrtvá zóna, v SHS jsou zpěváci mnohem víc v kontaktu s diváky. Slovenská SuperStar tak sice připománá spíš koncert než televizní show, ale každopádně to funguje o dost lépe než sterilní česká varianta. Přidejme si k tomu slušně šlapající skupinu a najednou to všechno žije, šlape, zpěváci jsou v pohybu (jak to že to jde už v prvním kole?) a show jede. Podařily se i dotáčky s emotivními výpověďmi rodičů a listováním ve starých novinách, fungovali samozřejmě i kníratý Pyco s Adelou (i když taková dvojice rozhodně není samozřejmostí). Zkrátka a dobře, pozitiva převládají.
První finále myslím krásně ukázalo, v čem je podstata úspěchu této slovenské show. I když se snažíte (a platí to jak pro zpěváky, tak pro štáb) občas to nevyjde. To se stává. První finálový večer byl pro většinu zpěváků spíš průměrný a tudíž nevyšel ideálně ani Markíze. Jenže těžko někoho odstřelit jen proto, že navzdory snaze to skřípalo – právě proto, že je z každé minuty cítit, jak mu na tom záleželo. Ze SuperStar na Nově ke mně tohle nadšení a snaha udělat opravdu dobrou show nikdy nedolehlo. Nebyla z ní cítit ochota učit se nejen v zahraničí, ale i z vlastních chyb, chyběla tam pozitivní energie, odvaha riskovat, občas bych dokonce řekl, že tam byla i lenost (a nedej bože neschopnost). Takže na rovinu, i když Slovensko hledá SuperStar 3 za sebou určitě nemá ideální první finálový večer, já jsem se bavil o 100% víc než kdykoli u české verze a už jen to mi ke spokojenosti stačí. Slováci se navíc ze svých chyb učit umí a já jim do budoucna věřím. Bude to ještě lepší - už jen proto, že příště nás místo 80. let čeká poctivý rock.
Sdíletautor: Lukáš Franta


diskuze
zalinkovat:
přeposlat článek
verze pro tisk






