Gorilla.cz - vše o filmu a televizi.

Slovensko hledá SuperStar 3: Sedm statečných

Masakr talentů pokračuje. Sedm kluků naposledy bojovalo o postup do finále. Jak se jim dařilo?

Jeden z nejlepších a možná dokonce vůbec nejlepší, takový byl večer, během kterého se o postup do finále utkalo sedm kluků. Sedm talentů, sedm osobností, sedm písniček. Všichni byli spokojení, porota hlavně chválila, nevyhořel nikdo - a stejně budou v pondělí dva chlapské páry očí odolávat náporu v slzných kanálcích. Do té doby ale můžete rozhodovat o tom, kdo to bude, takže si pojďme připomenout, jak to komu zpívalo.

Filip Lenárth

Desmod - Aby bolo jasne

Tak je to jasné. Filip nás asi nikdy vyloženě neoslní technikou, ale to, co dělá, zvládá na jedničku. Je to pohodář, showman a bojovník a v tuhle chvíli by bylo velkým překvapením, kdyby se do finále nedostal. Zpíval se svým tradičním nasazením, uculoval se u toho méně než minule, vybral si znovu přesně to, co se k němu hodí. Není co řešit, ten flek ve finále už na něj čeká.
Palo Habera: U mě patříš k těm, kteří prochází touhle soutěží bez problémů, jsi nadprůměrný muzikant. Určitě by se dalo něco vytknout, dynamika by tady pomohla, ale myslím, že patříš do finále.
Laco Lučenič: Mně je dobře, když se muzikanti dostanou co nejdál. Snad jen, že možná jsi dal do toho moc páry a možná ses moc držel originálu. Já už se teď dívám i na váš osobní vklad.
Dara: Je vidět, že se cítíš na jevišti pohodlně, mě baví ta expresivita, stačí jen postupně přidávat, protože nastartované to máš na jedničku s hvězdičkou.

Filip Lenárth	Martin Konrad

Martin Konrád

Green Day - Wake Me Up When September Ends

Co s tím klukem uděláme? Pošleme ho do finále nebo pomaže domů? Kdybych se musel rozhodnout, tak řeknu spíš ano. Martin je zajímavý typ a v Green Day měl pár hezkých okamžiků, obzvlášť v refrénech přesně trefil ten správný výraz. Taky tam ale bylo dost nepřesných salámovitých pasáží, kdy se mi kroutily uši a říkal jsem si, že s uzeninami se to nemá přehánět. Nemluvě o hře na kytaru:-) Předpokládám, že Martin má dost aktivních a tolerantních fanoušků, ale být na jeho místě, tak se raději zbývajících 48 hodin modlím, protože lepších zpěváků je v téhle sedmičce většina.
Laco Lučenič: Jsem rád, že ses nenechal převálcovat kytarou a že se ti podařilo udržet to napětí, které v té písničce je. Velmi rád tě tu uvidím co nejdéle.
Dara: Já jsem dnes velmi mile překvapená. A ještě víc jsi mě potěšil tím, co jsi řekl v té upoutávce, protože k talentu patří pokora a ta ti svědčí (Martin si v medailonku sypal popel na hlavu za to, že zpěv minule odflákl).
Palo Habera: Doporučuji nehrát v nejbližší době na kytaru, ale jinak v pohodě. Zpíval jsi o dost líp než minule, sklouznul jsi znovu do toho správného salámu, bylo to nedokonalé ale zajímavé.

Michal Chrenko

Sting - Shape of My Heat

Kdyby nepůsobil tak zakřikle, nejistě a vyplašeně, tak jsem pro něj všemi deseti, protože tohle mu vyšlo, klavír mu pomohl. Pronikavá osobnost a cokoli, co by mě ve mně zažehlo skutečný zájem, tam ale není. Ten pocit nudného, dobře vypadajícího chlapíka, který před námi tají i svoji vášeň pro hudbu a nedokáže se usmát ani při sběru plyšáků, ani při chvále poroty, přetrvává. Ve srovnání s Filipem, který jde do vystoupení naplno, je Michal jen poloviční. A to je pro mě, barva nebarva hlasu, na finále málo.
Dara: Myslím, že se ti dnes tvé vystoupení velmi výrazně podařilo, máš hezkou barvu hlasu, hraješ hezky na klavír.
Palo Habera: Tobě dnes klavírista pomohl, tady si myslím, že je tvoje místo. Máš strašně moc mezer, ale máš unikátní barvu hlasu, podle ní by tě lidé mohli identifikovat, i když zase nemáš jiné věci, co mají ostatní. Pro mě velmi příjemné překvapení.
Laco Lučenič: Dal jsi to. Dobře jsi to dal. Jedné věci jsem si všiml, normálně neohýbáš tóny a je to docela zajímavé. Jsi na velmi dobré cestě.

Michal Chrenko	Marcel Berky

Marcel Berky

George Benson - Greatest Love of All

Méééééénuju se Marcel Berky a jsem celkem fajn chlapík, jenom při zpěvu občas méééééčim. Fanouška ze mě Marcel asi nikdy mít nebude, ale RESPECT - to by šlo. Obzvlášť po tomhle výkonu. Pro mě s přehledem nejlepší Marcelovo vystoupení. Dokonce mě mile překvapil. Čekal jsem jednu velkou manýru a afekt plný ozdob a až na pár okamžiků se nic takového nekonalo (i když Laco Lučenič to vnímal jinak), takže mohla vyniknout melodie, citlivost, upřímnost podání a ty hezčí polohy Marcelova hlasu.
Palo Habera: Marčelo, je jasné, že umíš zpívat a že bys měl postoupit do finále. Ale překvapilo mě, že tam bylo dost falešných míst. Taky tomu chybí dynamika, chtěl bych mít postavené chlupy a ty bys to mohl dokázat, chtěl bych, abys mi udělal dobře. Řeknu ti, až to bude, dnes to nebylo.
Laco Lučenič: Při kvalitě tvého zpěvu nastal čas, aby ses těm písničkám věnoval jinak, jazykově, abys věděl, o čem zpíváš. Vypadalo to, že nevíš, o čem zpíváš.
Dara: Mě se z tebe chlupy postavily, dokonce jsem měla pocit, že i víš o čem zpíváš. Cítila jsem tam srdce.

Robert Šimko

Gladiátor - Láska

Robo je zpátky. Krásná barva hlasu, která ještě vynikla, když zpíval slovensky. Do finále patří, je to výrazný typ, sálá z něj nepředstíraná pohoda, zpívá krásně a to si myslím, že ještě nejede na 100% - občas mi přijde, že to trochu fláká a málo se soustředí. V druhé polovině mu sice začal odcházet hlas, ale to by pro něj neměla být překážka pro postup. Sky is the limit Robo, tohle bych tipoval na TOP 5.
Laco Lučenič: nejvyrovnanější výkon dnes - výběr, poměr k originálu a osobnostní vklad. Občas bys ale mohl přehodnotit ty svoje pohyby, občas to vypadá jako by ti skočil do náruče přenosový vůz.
Dara: přiznávám se, že patříš mezi mé favority - amožná právě proto, že sis nasadil tu laťku tak vysoko, už jsem tě slyšela zpívat lépe. Jako bys trošku chytil tu choroubu od Martina Konráda.
Palo Habera: Netřeba být rockerem za každou cenu, musíš zvládnout víc stylů.
Pyco: Diváky poprosím, pošlete mu esemesku, protože on je jinak schopný vyhodit se sám.

Róbert Šimko	Tomáš Krak

Tomáš Krak

Eric Clapton - Tears in Heaven

Tomáš je oproti castingům pořád v křeči, vypadá jako by vám každou chvilku chtěl nabízet Strážní věž a do toho všeho byl panic, ještě nikdy se neopil, neklel a o víkendech chodil kázat do kostela. O moc lepší dojem z něj nemám po vizuální stránce ani když zpívá, showman v něm zkrátka není, jinak ale klobouk dolů. Pokud Laco Lučenič mluvil o nějakém poměru osobního vkladu a originálu, tak tohle pro mě byla ideální ukázka toho, jak zpívat po svém a přitom respektovat originál. Zachovat to podstatné z Claptona, přidat to podstatné ze sebe a jasně říct, že na to finále mám a jmenuji se Tomáš Krak!
Palo Habera: Bylo to tvoje nejlepší vystoupení v SuperStar. Evidentně je jasné, že my dva toho moc nenatancujeme, ale když si sedneme s kytarou, tak je to lepší.
Laco Lučenič: Převálcoval jsi mě, jak přirozeně byla kytara součástí tvojí osoby.

Tomáš Buranovský

Three Doors Down - Here Without You

Sáfryš, to je semifinále. Když začal Tomáš zpívat, uvědomil jsem si, že každý z těchhle kluků je něčím výjimečný a do finále by měli jít všichni. Tomáš má krásnou barvu hlasu, pro mě možná vůbec nejhezčí mezi kluky. Bohužel vystupování před kamerou mu moc nejde, rozdíl mezi tím vidět ho a slyšet ho je u kluků asi největší a to i přesto, že se snažil komunikovat přes kameru s diváky. Pohybově je to bezdedovské dřevo, vizáží kluk...ale dostal největšího hada, tak uvidíme, jak to s ním dopadne.
Palo Habera: Z těch nejlepších jsi to pro mě ty ten polední. Chybí ti jistota na obrazovce. Afektuješ při zpěvu, nestojíš tam tak, jako bys na jeviště patřil.
Laco Lučenič: Nic mě tam neiritovalo, ani angličtina a překvapilo mě celkem příjemně, že jsi v jednom momentě dobře reagoval na pulzující kapelu.
Dara: Líbí se mi, že máš záběr několika žánrů, vybíráš si krásné písničky, ale mám pocit jako bys dnes stál před námi poprvé na castingu. Vykašli se na tu trému.

Tomáš Buranovský

Kdo opustí soutěž?

Byl to jeden z těch hodně povedených večerů. Moderátoři sice měli i lepší chvilky, až příliš často si museli dělat srandu z trapného ticha a Adele se moc nepodařil rozhovor s Martinem Konrádem, kde nepochopila jeho zdrobnělinu Bilinko pro Billieho Joea Armstronga, zmastila název písničky a zakončila to celé výrazem ze škatulky ,,pokažený rozhovor". Taky přidala jeden vtip, který by spíš pasoval do South Parku (Jaký je rozdíl mezi teploměrem v podpaží a v zadku? V chuti.) ale to jsou všechno drobnosti. Podstatná je matematika a ta mluví jasně.

Je jich sedm a dva musí domů. Prekérní situace. Kdyby musel jeden a čekala nás finálová dvanáctka, měl bych v tom jasno hned a poslal bych domů Michala Chrenka, který má sice jeden z nejhezčích hlasů, ale za ty tři týdny se nikam neposunul a má pro mě trvale nejméně osobního kouzla - což je v situaci, kdy jsou všichni kluci talentovaní, rozhodující. Vypadnout ale mají dva, takže říkám (rovněž kvůli osobnímu kouzlu) Krak nebo Buranovský a z nich dvou spíš Tomáš Buranovský. Je to ale celé tak šíleně vyrovnané, že jsme to v SuperStar už dlouho nezažili. Chlapci držte se a zítra holkám zazpívejte něco tak hezkého, jako zazpívaly na konci ony vám.

autor: Lukáš Franta