Gorilla.cz - vše o filmu a televizi.

Recenze: Miami Vice

Michael Mann oživuje s pomocí Jamieho Foxxe a Colina Farrella slavný seriál z 80. let. Měli byste být u toho?

Žádné příkazy. Žádná pravidla. Žádné zákony. To jsou jediná pravidla, která platí, když jste polda pracující v utajení. A musíte počítat s tím, že zasáhnou i do vašeho soukromého života (pokud ještě nějaký máte a dokážete ho odlišit od toho profesního). Sonny Crockett a Ricardo Tubbs si už za roky práce pod falešnými identitami zvykli a s rizikem počítají, když ale vyjde najevo, že v řadách FBI je krysa, která vynáší informace, vydávají se na svoji nejnáročnější misi. Odstraňují přepravce drog mezi Columbií a Floridou, nastupují na jejich místo a dostávají se do kontaktu s mocným kolumbijským narkobaronem Arcángelem de Jesús Montoyou a jeho pobočníkem José Yerem. Všechno by možná proběhlo tak, jak jsou zvyklí - hladce a bez problémů - když si ale Crockett začne s Montoyovou milenkou, věci se začínají komplikovat. A když se věci začínají komplikovat, znamená to, že dřív nebo později začnou umírat lidé.

Návrat do 80. let?

Za filmovou podobou seriálu Miami Vice, který kraloval obrazovkám v letech 1984-1989, stojí režisér, scénárista a producent Michael Mann, jenž tehdy na seriálu sám jako výkonný producent spolupracoval. Pokud by ale někdo čekal návrat do 80. let, nemohl by se víc mýlit. Filmová verze Miami Vice má s původním seriálem společnou ústřední dvojici, saka, která bych si na sebe nikdy nevzal, zasazení do Miami a ústřední zápletku, která vychází z první epizody celého seriálu. Fanoušci Miami Vice tu najdou i několik odkazů k jiným epizodám, o dost víc věcí ale budou postrádat (v čele se Sonnyho aligátorem Elvisem).

Ve skutečnosti Michael Mann svým Miami Vice mnohem víc navazuje na poetiku svých filmů Nelítostný souboj a Collateral. Hodně nočních záběrů, osamělí hrdinové pohybující se na obou stranách zákona, realistický přístup a pozvolnější tempo - to jsou ingredience, díky kterým Mannovy filmy bezpečně poznáte od běžné hollywoodské produkce. Jako by Miami Vice bylo třetím dílem pomyslné volné trilogie, v níž noc, město a světla hrají stejně důležitou roli jako akční scény. Nebo spíš větší.

Co funguje a co ne?

Úvodní sekvence odehrávající se na přeplněné diskotéce je jedním slovem vynikající. Od prvních záběrů, které jsou postavené na výrazech herců ve tváři, víte, že Sonny, Rico a jejich parťáci mezi rozjuchané návštěvníky nepatří. Jsou to cizinci a nepřišli se sem bavit. Přišli dělat svoji práci. A když pak začne jít do tuhého a Mann namísto otřepané dramatické hudby poprvé využije taneční podklad, je vám jasné, že máte co do činění s Panem režisérem.

Vysoko nastavená laťka se drží na svém místě dlouho. Mann si dává práci s tím, aby vypíchnul zajímavé detaily (jako by používal přesně ty záběry a scény, které by jiné scénáristé a režiséři vyškrtli), předvádí, jak vypadá úderný a vtipně vypointovaný dialog a snaží se ukázat nám své hrdiny v situacích, kdy na práci nemyslí a všechny bouře jsou daleko od nich (sprchovací a postelová scéna Tubbse a jeho přítelkyně).

Někdy po první třetině, kdy se Sonny zaplete s Isabelle, jako by ale film začal ztrácet tah na branku a vy si začnete klást otázku, o čem to vlastně celé je a kam to směřuje. Je to příběh o pátrání po zrádci v řadách FBI nebo je to příběh osudové lásky? Klidně by to mohlo být obojí, Mann ale pro jedno ztrácí z dohledu druhé a z kina budete odcházet s pocitem, že nebylo řečeno vše. Jako by Mannovi při natáčení vypadly ze scénáře stránky.

Je to akční film?

I když teaser plný letadel, člunů a akce tak vypadal, Miami Vice není ,,bayovsky" nadupaná záležitost. A je pravda, že místy mohl Mann přidat. Akční scény jsou tu všeho všudy dvě (pesimisté vám dokonce budou tvrdit, že jedna). Všechno mezitím je buď pohled na vztah Sonnyho a Isabell nebo do zákulisí obchodu s drogami. To s sebou nese spoustu skvělých scén (první setkání s mafií na Haiti, první setkání s Montoyou, první předávka drog a celá poslední třetina, kdy dojde na vyřizování účtů a záchranu rukojmí), pokud ale čekáte akční film, budete zklamaní.

Michael Mann v Miami Vice ještě víc než kdy před tím vykročil proti proudu. Začíná to už tím, že jeho film postrádá úvodní titulky. Věci zůstávají nedořečené, abyste si je museli domýšlet. A ve snaze vyhnout se klišé (zrádcem je náš šéf nebo jeho šéf) nás Mann dokonce připraví o zadostiučinění v podobě dopadení zrádce. A to je problém, protože po tomhle neuzavřeném motivu, který celý film rozjíždí, zůstává v Miami Vice díra jak vrata od stodoly. Tečku postrádá i postava FBI agenta Fujimi, který do celé akce Crocketta a Tubbse zatáhne. A vzhledem k tomu, že tu na rozdíl od Collateralu a Nelítostného souboje nejde o střetnutí dvou postav, nemá příběh ani tak silný a vyhraněný konflikt, jak by si zasloužil.

Naštěstí jsou tu jiné hodnoty, které drží Miami Vice na nohou. Jamie Foxx i Colin Farrell a jeho knírek odvádějí solidní výkony, což ještě vynikne, když si člověk uvědomí, že ve skutečnosti nemají moc co hrát. Vynikající je hudební doprovod postavený na taneční diskotékové hudbě, atmosférických elektronických skladbách a tvrdém nu-metalu. A pak je tady ona zmiňovaná poslední akční část filmu, jejíž realistické ladění (v čele s rozléhajícími se výstřely) je dalším z mannových trademarků.

Ze všeho nejdůležitější ale zůstává atmosféra. Mann ji buduje s pomocí krátkých, prchavých okamžiků jako je ten, kdy se Sonny při jedné dialogové scéně zadívá na moře a jeho myšlenky na okamžik letí jinam. Je v tom všechno. Melancholie, vášeň, samota, přátelství, láska. Palmy, jejichž listy vlají ve větru předznamenávajícím bouři. A taky zvláštní klid noci, který padá na spící město a jeho ozářené silnice, zatímco Sonny Crockett a Ricco Tubbs vyrážejí do akce, aby ve světě, kde neplatí žádné zákony, dělali svoji práci a riskovali to málo, co ve svých skutečných životech mají. Tady si nemůžete na nic hrát, tady končí sranda. Není to svět, ve kterém bych chtěl žít, ale je to svět, který si pamatujete ještě dlouho poté, co skončí závěrečné titulky.

Hodnocení: 8/10

Podobné filmy: Nelítostný souboj 10/10, Collateral 9/10, Žít a zemřít v LA 8/10, Francouzská spojka 10/10, Leon 10/10, Killer 10/10, Traffic: Nadvláda gangů 9/10, NARC 8/10, Training Day 9/10

Další filmové recenze

autor: Lukáš Franta